Pavla z Brna (28): Na pohřbu své sestry jsem přistihla svého manžela s mou matkou

V životě by mě nenapadlo, že jednou budu patřit mezi ty lidi, kteří mají lidem co vyprávět. I když v mém případě není vůbec o co stát, a věřím, že nikdo by mou situaci zažít nechtěl. Ze dne na den jsem ztratila jak svou sestru, tak manžela i svou matku. Osud mi vrazil přímo několik kudel do zad.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Se svou sestrou jsme byly jako nerozlučná dvojčata

S Kamčou, mou sestrou, jsme byly od malička jako jedna ruka. Náš věkový rozdíl byl pouhé dva roky, takže jsme byly neustále spolu. Náš vztah byl senzační, byla mou nejlepší kamarádkou, mohla jsem se jí svěřit se vším. Radily jsme se spolu ve všem, včetně vztahů. Není divu, že se z jejího odchodu nemůžu vzpamatovat.

S Tomášem mě seznámila má sestra

Kamila byla i u prvního setkání s mým manželem Tomášem. Byla to vlastně ona, kdo nás seznámil na večírku v jednom ostravském klubu. Tomáš byl její spolužák z vysoké školy a Kamila se nějakým způsobem dopídila toho, že se k sobě hodíme. A tak od toho večera jsme s Tomášem tvořili nerozlučný pár.

Po svatbě se Tomáš začal měnit

Kdo jiný by mi mohl jít na mé svatbě za svědka? Přece Kamila. Ta se také postarala o to, aby má svatba byla pohádková. Jenomže to už se nedalo říct o mém manželství. Tomáš se během půl roku úplně změnil, začal chodit domů pozdě, nemluvili jsme spolu už jako dřív a začal se vyhýbat i rodinným sešlostem. Byla jsem z toho zoufalá, čehož si všimla i Kamila.

Tomáš se ke mně začal chovat hůř a hůř. Lhal mi do očí, před lidmi mě ponižoval a naznačoval, že i v posteli jsem neschopná. Nechápala jsem, co se děje, protože starý Tomáš byl naprosto ideálním partnerem. Abych přišla na jiné myšlenky, donutila mě Kamila jít na večírek, který pořádala její firma. Měly jsme sraz přímo před místem, kde se večírek konal. Čekala jsem na ni třičtvrtě hodiny, ale ona stále nikde a na telefon mi už vůbec neodpovídala.

Ráno mě vzbudil telefon – Kamila měla nehodu

Takový budíček, jako jsem měla já, nikomu nepřeji. Ta věta mi zní stále v uších: „Kamila měla autonehodu, nepřežila.“ Nechápu to, proč zrovna ona. Půlka mne s ní odešla. V den jejího pohřbu byl Tomáš milý, chápal, že jsme si byly až nenormálně blízké. Po pohřbu jsme se všichni sešli u mých rodičů doma. Jenomže Tomáše jsem nikde nenašla, chtěla jsem, ať mě už odveze domů, byla jsem tak vyčerpaná. Tak jsem ho šla hledat.

Myslela jsem si, že jsem ve snu, ze kterého se snad brzy probudím

To, čeho jsem byla svědkem, mi ještě teď pořádně zvedá žaludek. Našla jsem moji mámu a mého manžela v zahradním domku na nářadí, jak se líbají. Stála jsem tam, zírala na ně, a když zjistili, že je vidím, neřekli ani slovo. V momentě jsem se otočila a vydala se k našemu autu. Tehdy mi bylo jedno, že mám v sobě asi tři panáky slivovice. Dorazila jsem domů, sbalila si všechny věci a odstěhovala jsem se na čas ke kamarádce.

Nikdy své mámě neodpustím, že mi zničila manželství. Nikdy jí nezapomenu, že jsem se o nich musela dozvědět zrovna v den, kdy mi bylo nejhůř, zrovna když jsme pochovávali Kamilu. Tomáše nemůžu ani vidět. Byla to od nich velká podpásovka, ze které se léčím ještě dnes.

Tomáš se ke mně chtěl znovu vrátit, ale já mu nikdy tu ohavnost nezapomenu

Rozvod proběhl velmi brzy po incidentu. Své tajemství jsem si nechala pro sebe, nechtěla jsem tátovi ubližovat. Ten na to však došel sám. S matkou v kontaktu nejsem, snažila se mě několikrát vyhledat, ale nestojím o ni. Tomáš se mi po čase ozval, dokonce chtěl svůj podvod napravit, prý si uvědomil, co udělal – a moc toho lituje. Posílal mi jeden čas spoustu květin a dárků. Všechny letěly do koše. Já jsem si našla nový byt, s jeho realizací a zařizováním jsem se od všeho odreagovala. Získala jsem i novou práci a nového přítele.

A víte co? Věřím, že mi ho poslala sama Kamila z nebe, protože právě Michal byl tím, s kým mě chtěla Kamča v den její autonehody na večírku seznámit. Takže „Kamčo, na podruhé to bude jistě ten pravý, díky.“

Autor: Katka Procházková
zavřít reklamu