Pavla (35): Ať udělám, co udělám, sklidím jen kritiku. Už mě to nebaví

Příběh paní Pavly určitě není ojedinělý. Její manžel je věčný kritik, kterému se zavděčit snad vůbec nejde. Pavla je ze všeho už unavená a přemýšlí, jak situaci řešit.

Pan Úžasný a já

Manžela jsem si brala po pečlivém zvážení všech pro a proti. Ano, byla jsem do něho pochopitelně zamilovaná a připadal mi jako pan Úžasný. Však mi ho některé kamarádky záviděly. Libor je fešák, který se umí postarat o rodinu. Alespoň takto se jeví na veřejnosti. V soukromí je to však už o něčem jiném.

Netvrdím, že je manžel špatný chlap. Samozřejmě má své slabé i silné stránky. Jenže, jak zamilovanost postupně opadávala, začala jsem zjišťovat, že nějak ta negativa převládají. Možná je to dáno i tím, že jsem dva roky po sňatku přišla do jiného stavu – a narodila se nám vytoužená holčička. Vlastně jen moje vytoužená, protože Libor si přál kluka.

Však také v porodnici neskrýval zklamání. Přitom už z ultrazvuku věděl, že čekám děvče. Prý si myslel, že by se to ještě mohlo změnit. No, nezměnilo – a máme tedy holku. Já jsem spokojená, protože holčičku jsem si moc přála. V Liborově rodině ale asi mají nárok na lásku jen kluci. Holky moc vítané nejsou. Mrzí mě to.

Když spadly růžové brýle

Už jsem se smířila s tím, že manžel nad naším dítětem neskáče radostí metr do výšky. Obrečela jsem i to, že se o malou nějak moc nestará. Natož aby si s ní hrál. To nepřipadá v úvahu. Na to prý on nemá čas. Od toho jsem já doma na rodičovské dovolené, abych se jí věnovala. Říkám si, nakonec to není moje chyba, že malá za tatínkem moc nechce chodit a raději se drží mě. Více mi ale vadí, že mě manžel neustále kritizuje.

Věčný kritik

Nelíbí se mu, jak se o dcerku starám, protože má dojem, že ji svou péčí rozmazluji. A měla bych ji nechávat spávat v postýlce bez přikrývky, aby se otužovala. Však to tak ukazují v televizních reklamách. A proč prý má ještě v roce a půl plenky? Kdyby už chodila na nočník, ušetřili bychom nemalé finance.

Libor má také dojem, že neustále potřebuji kupovat dceři nové oblečení. Vůbec nechápe, že dítě roste jako z vody a za chvíli je jí vše malé. Nejvíc by byl spokojený, kdybych nakupovala v second handech. Abych měla od jeho kritiky pokoj, tak přesto, že to nemáme zapotřebí, v bazaru oblečení pro dceru nakupuji. Ale je to i proto, že se dají takto pořídit velice pěkné a levné kousky oblečení.

Čtěte také: Pavlína (33): Švagrová se k nám často zve na víkend. Už mě to ale zmáhá.

Manželovi vadí, když přijde z práce domů, a někde v bytě leží dceřina hračka. Od toho je dětský pokoj, aby si hrála jen tam. Nikdy mi nepochválí žádné jídlo, co mu připravím – a v poslední době začal kritizovat i můj vzhled. Já se přitom o sebe starám. S dcerkou na kočárku chodím běhat a rozhodně nepatřím mezi neupravené maminky. Přesto se manželovi ničím nezavděčím. Když mu o tom řeknu, jen mávne rukou, že je to můj problém, ať si to nějak vyřeším sama.

Přemýšlím, jestli se to někdy změní, nebo takto budu žít pořád. Někdy mám sto chutí dcerku sbalit a utéct od manžela pryč. Co mám dělat?

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT