Pavla (30) popisuje svůj život s jednou z poruch příjmu potravy – bulimií. Chce, aby ostatní dívky a ženy neopakovaly její chyby, které ji samotnou stály 10 let života a neustálého boje. Poučte sebe nebo své dcery, jak je tato nemoc nebezpečná!
Nevinný začátek
„Moje historie s poruchami příjmu potravy začala, když mi bylo 12 let,“ začíná Pavla své vyprávění. „Na základní škole jsem chodila na kroužek roztleskávaček. Vždy jsem byla menší než moji spolužáci – malá, hubená a drobná. V sedmém ročníku jsem se však začala rozvíjet. Po celém svém novém těle jsem získávala kila a centimetry navíc. Ale jako roztleskávačka jsem se těmito změnami prakticky vůbec nezabývala, vždyť jsme nosily kratičké sukýnky na vystoupeních!“ popisuje Pavla.
Pak přišly potíže
A vypráví dál: „Moje porucha začala omezováním množství potravy, kterou jsem snědla. Vynechávala jsem snídaně, a i obědu jsem se pokoušela vyhnout. Celý den mi kručelo v břiše. Vzpomínám si, že jsem často byla na rozpacích, když byla učebna hodně tichá a zvuky mého žaludku se rozléhaly po třídě.“ Nevyhnutelně pak docházelo k tomu, že se po celodenním hladovění Pavla večer hrozně přejídala. Hranolky, hamburgery, majonézové saláty… vše nezdravé pro ni bylo to nejlépe vhodné.
Nárazové přejídání
Epizody nárazového přejídání se stále více vymykaly Pavlině kontrole. Pokračovala ve svém střídmém (nebo žádném) jídle během dne a ve večerních hodinách vše doháněla. Tak uběhlo několik let a Pavliny stravovací návyky kolísaly. Nikdy však neuvažovala o zvracení, tehdy ještě ne. Pak ale viděla film o dívce, která trpěla bulimií, a Pavle zasvitlo světlo na konci tunelu. Vypadalo to tak snadné! Mohla jíst, co chtěla a v jakémkoli množství! Všeho se šlo zbavit pouhým spláchnutím toalety…
Poprvé…
„Poprvé jsem se takto „očistila“, když jsem byla ve 2. ročníku na střední škole,“ říká Pavla. Není to nic překvapivého, protože většina případů bulimie začíná u žen v jejich pozdním dospívání až do počátku dosažení 20. roku. Pavla pokračuje: „Nebylo těžké to udělat. Poté, co jsem se zbavila problematických kalorií, jsem se cítila příjemně lehčí. Čistší,“ a dodává, „nemyslím to jen ve fyzickém smyslu slova. Bulimie se pro mě stala jakýmsi mechanismem zvládání. Nakonec to nebylo ani tak o jídle, jako o kontrole.“
Nebezpečná kontrola
„Zdálo se, že si ani doma nikdo ničeho nevšiml,“ popisuje Pavla dál, „a pokud ano, nic neřekli. Ve 3. ročníku na střední škole jsem se dostala na pouhých 36 kilogramů při výšce 160 centimetrů! Než jsem se propracovala až na vysokou školu, „čistila“ jsem se už denně, často několikrát.“ U Pavly došlo k tolika změnám: odchod z domova, vysokoškolské semináře a nároky školy a Pavla používala svůj starý známý způsob zvládání tlaku a problémů. Přejíst se… a vyčistit. A stále znovu a znovu.
Těžký život
Pavla vzpomíná, jak někdy bylo velmi těžké očistný proces provést. Jednou například snědla celou velkou pizzu a ve svém pokoji na koleji čekala, až dívky odejdou z koupelny, aby tam mohla provést svůj rituál. Ale byla i dobrá období. Jenže s každým životním problémem se nemoc vracela. Jednalo se o zvládání. Ve svém životě Pavla nemohla ovládat všechno, ale mohla plně ovládat tento jeden aspekt.
Deset let v tahu
I když dlouhodobé účinky bulimie nejsou zcela známy, komplikace mohou zahrnovat vše od dehydratace a nepravidelné menstruace, až po depresi a zubní kaz. Mohou se dokonce vyvinout srdeční problémy, jako nepravidelný srdeční rytmus nebo i srdeční selhání. „Při pohledu zpět se mi to, co jsem dělala, zdá neuvěřitelně nebezpečné,“ komentuje svůj stav Pavla. V té době se ale nedokázala ovládnout, přestože měla obavu o své zdraví. Bylo to silnější.
Pomoc manžela i lékaře
„Už jsem nevěděla, kudy kam,“ vypráví Pavla, „a tak jsem o všem řekla svému muži. Hrozně jsem se styděla!“ Manžel zareagoval skvěle a Pavlu povzbudil, aby vyhledala lékařskou pomoc. Cesta k uzdravení byla dlouhá. Vždy to byly dva kroky vpřed a jeden zpět. Byl to pomalý proces, ale naposledy se Pavla „očistila“, když jí bylo 25 let.
Pokud máte co do činění s poruchou příjmu potravy, doporučujeme vám vyhledat pomoc. Nemusíte čekat. Můžete to udělat hned. Poruchy příjmu potravy, jako je bulimie, nejsou jen o hubnutí, jde hlavně o otázky kontroly nebo negativní myšlenky, jde o špatný obraz ženy o sobě samé.
Naučte se zdravé mechanismy zvládání tlaku a stresu, uvidíte, že váš život pro vás bude mnohem snazší! Nedělejte stále dokola tu stejnou chybu!
