Pavla (19): Šla jsem u kamarádky na záchod. Tam jsem ale zjistila, že nejsem sama. Už k nim nikdy nepůjdu

Mám nejlepší kamarádku Evu, se kterou každý víkend něco pořádáme. Je super, rozumíme si a jsme kamarádky prakticky už od školky. Akorát k ní domů docela nerada chodím, jelikož má opravdu šetřivé rodiče – kteří šetří opravdu na všem. Takže je u nich věčně zima, na pití dostanu jen čistou vodu, když si chceme pustit televizi, za chvíli slyšíme, jak bychom už to měly vypnout, že už to máme puštěné dlouho.

U nás je to lepší

Proto chodíme prakticky jenom k nám, kde je úplně jedno co děláme, a jak dlouho máme zapnuté třeba rádio. Evča si přivydělává na brigádě, abychom si mohly o víkendu někam vyrazit a trochu si užít, rodiče jí moc peněz samozřejmě nedávají. Mně to ale nevadí, ráda ji klidně občas na něco pozvu nebo půjčím nějaký nový hadřík. Vím, že mě ochoty nezneužívá, takže jsem s tím v pohodě a pořád si skvěle rozumíme.

Ten večer jsme se zase chystaly na sobotní akci, ale musely jsme se nachystat u Evči doma, jelikož naši zrovna malovali, a nebylo to u nás zrovna pohodlné, tak jsme vzaly zavděk Evčiným pokojíčkem. Její rodiče naštěstí nebyli doma, takže jsme si klidně mohly zapnout hudbu na „plné kule“ a přitom přemýšlet, jak zapůsobíme na naše objevy. Evča si zaběhla ještě do sprchy, než se oblečeme, a já zatím vymýšlela, jaký outfit si oblečeme.

Osudový moment

Při zkoušení hadříků se mi zachtělo na záchod, tak jsem jenom v tangách a podprsence vyběhla do chodby, kde je samostatný záchod. Již po cestě jsem si pomalu začala stahovat kalhotky a zaplula do té tmavé místnosti. Jaké bylo moje překvapení, když jsem nedosedla na studené prkýnko, což jsem čekala, ale pode mnou bylo něco teplého!

Vyjekla jsem a rychle rozsvítila. Na záchodě seděl Evčin šetřivý táta, který si v rámci úspor prostě na záchodě nerozsvěcuje a nechává přiotevřené dveře. Přes hlasitou hudbu a tekoucí vodu ze sprchy jsme prostě neslyšely, že se rodiče vrátili domů.

Ze záchodu jsem utekla a všechno řekla s rudou tváří Evči, když došla ze sprchy. Ta se mohla smíchy potrhat, stejně jako její rodiče, kteří celou situaci vzali sportovně. Od té doby jsem se u nich ale neukázala.

Nedovedla bych se jejímu tátovi podívat do obličeje po tom, co jsem se mu podívala i trochu jinam …

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu