Patricie (33): Intimně se scházím se svou kamarádkou. Bojím se toho, co udělá přítel, až to zjistí

Mám jedno dítě a jsem již čtyři roky vdaná. Podobně je na tom i má celoživotní kamarádka, se kterou se známe již od základní školy. Prožily jsme spolu skutečně vše, dobré i zlé. A pojí nás i intimní přátelství. Naši partneři o tom samozřejmě nevědí. V poslední době mám stále větší strach, že to zjistí.

Příroda to prostě tak zařídila

Nikdo se mě nikdy neptal na mé city. Já v nich měla docela zmatek. Popravdě řečeno jsem si svůj život představovala někde v Americe v dodávce, jak křižuji krajinou a žiji svobodně tam, kam mě zrovna kola donesou. Život tomu ale chtěl jinak a já žiji na malém městě. Z mého snění mě už v mých 18 letech vytrhl muž, který mi obrátil život vzhůru nohama. Ze začátku jsem si svou láskou nebyla jistá, on ale ano a usilovně o mne bojoval. Po několika letech jsme se vzali a máme dceru. Žijeme spokojeně. Má to ale jeden háček. Miluji i svou kamarádku.

Byla se mnou v dobrém i ve zlém

Marta se mnou je od základní školy. Seděly jsme spolu v lavici a byly jsme jako sestry. Téměř jsme se nehádaly. Dodnes si myslím, že je to má spřízněná duše. Byla mou svědkyní na svatbě, byla dokonce i u porodu mé dcery a držela mne za ruku. Když jsem nemocná, nosí mi nákup. Stejnou roli hraji i já v jejím životě. Prošly jsme si kus života společně.

Objevovaly jsme svou intimitu

Během střední školy jsme se často scházely a učily se společně. Povídaly jsme si a řešily záležitosti, které okolo běžely. A při nekonečných chvílích, kdy nám spolu bylo krásně, jsme se najednou začaly líbat. Sice jsme z toho byly překvapené, ale vlastně to bylo jasné vyplynutí celé situace. Později jsme se navzájem poznávaly a po malých krůčcích objevovaly svou intimitu. Do Marty jsem se skutečně zamilovala. Nebyla to povrchní láska, ale hluboký cit.

Její tělo je jako droga

Sice mám manžela a muži mě přitahují, pak je ale ještě nad tím vším Marta. Její tělo na mne působí jako magnet a společné intimní chvíle jsou skutečně intenzivním prožitkem, který s mužem nikdy nemohu prožít. Scházíme se již dlouho. Samozřejmě jsme to dělaly i v době, kdy jsme začaly chodit s našimi partnery. Nežárlíme. Jen prostě netušíme, co se vlastně děje. Přitahujeme se a chováme k sobě velmi tajné a hluboké city. Kdyby to šlo, byla by právě ona mou manželkou. Víme však, že to nejde. Navíc máme již povinnosti ke svým dětem.

Jana (42): Myslela jsem si, že jsem našla konečně toho pravého. Z přítele se nakonec vyklubal podvodník.

V poslední době se scházíme čím dál tím častěji. Naše děti pomalu odrůstají a my už s nimi nemusíme trávit svůj veškerý čas. Doslova si běžíme pro kousek lásky. Bojím se však, že na to naši partneři přijdou. Co by se stalo, kdyby nás spolu viděli? Nechci ublížit své rodině a přijít o ně. Mám velký strach a stydím se za své city. Zároveň jsem ale neudělala nic špatného. Jen prostě miluji dva lidi. Nevybrala jsem si to.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu