Loni jsem se stala potřetí maminkou, a protože mám lepší a lépe placenou práci než manžel, na třetí mateřskou u nás nastoupil právě on. Kromě chození do práce na mě ale zbývá i plno dalších úkolů, které manžel nezvládá. No a samozřejmě se ani v noci moc nevyspím a musím vstávat. Občas se to v práci všechno odrazí.
Ještě mám hodinu
Ten den jsem byla neskutečně vyšťavená, naspala jsem asi dvě hodiny a v práci mě po obědě čekala důležitá porada. Měla jsem hodinu čas, a tak jsem se rozhodla si trošku odfrknout, než začne další nekonečný maraton. Uvařila jsem si kafe a četla jsem si noviny, když se mi začaly hrozně zavírat oči. No, a jelikož jsem měla ještě čas, hlava mi padla – a já jsem prostě usnula. V hlavě mi běželo, že nesmím usnout, ale to se samozřejmě nepovedlo a já vytuhla jako špalek.
Dělej, už jsi tam měla být!
Najednou se rozrazily dveře od kanceláře a mě probudil křik kolegyně, která mě musela přijít vzbudit, protože jsem na poradu nedorazila. Byla jsem, jako kdyby mě po hlavě někdo bouchnul kladivem, rychle jsem vyskočila, oklepala se, vzala si podklady a letěla jsem do zasedačky.
Kolegyně, vy to nezvládáte!
Nejenže jsem dorazila pozdě, všudypřítomným kolegům nemohlo uniknout, že jsem se evidentně prospala na novinách, které nám každé ráno sekretářka nosí do práce. Na čele jsem totiž měla obtisknutý článek z úvodní strany. No jo, tiskařská barva prostě barví! Upozornil mě na to šéf, který nezapomněl dodat, že to moc nezvládám, a že by bylo možná rozumnější, kdybych na tu mateřskou přeci jen šla.
Cítila jsem se hrozně poníženě, i když jsem se snažila ze všech sil, bylo to pořád málo. Ale nevzdala jsem to, i když jsem zatlačovala slzy, v tu chvíli jsem se sebrala, poradu jsem dokončila i se článkem obtisknutým na čele a jako správná silná ženská jsem se vybrečela doma do peřin.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
