Mé manželství s Jakubem je průměrné. Asi zapadáme do běžného vzorku lidí. Už se nevznášíme na obláčku vášně a lásky, to máme dávno za sebou. Byla to hezká doba, krátce po svatbě, kdy si člověk myslel, že takové to bude nyní už stále.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Pochopitelně přišly problémy, které se nevyhýbají žádnému z nás. Někdy se nám daří najít šikovný kompromis, jindy se s Jakubem pohádáme a pak spolu chvíli nemluvíme. Jsem to pak většinou já, kdo přijde a nabídne jako první omluvu. Nemám ráda tichou domácnost. To ticho mi opravdu hodně vadí. Až na jednu výjimku. Ticho potřebuji ke spaní. Ale toho se mi nedostává. Jak je to možné?
Vada na kráse, které jsem si všimla až po svatbě
Když jsme s Jakubem chodili a náš vztah byl v zamilované rovině, ani jsem si nestihla všimnout, že hodně chrápe. Zpočátku našeho vztahu jsme noci promilovali a usnuli až nad ránem, protože jsme se nemohli jeden druhého nabažit. Také jsme hned spolu nebydleli, tudíž jsme si byli o to vzácnější.
Nyní jsme manželé a sdílíme společné lože.
Jenže v tom je kámen úrazu. Jakub totiž příšerně chrápe. Kdyby to bylo jen občasné, dalo by se to ještě vydržet. Jenže Jakub chrápe bez ustání. V mých představách bych to přirovnala ke startování boeingu 747, když byste stáli přímo u jeho motorů. Ano, tak strašné to je. Možná, kdybych měla tvrdé spaní, tak by mi to vůbec nevadilo. Jenže mé spaní je velmi lehké. Mě opravdu probudí snad i mravenec lezoucí v ložnici po podlaze.
Zkusila jsem tento problém řešit špunty do uší. Jenže mi v uších vadí, takže se stejně nevyspím. To jsem ještě byla na tom tak, že jsem se Jakubovi o mém problému nezmínila. On sám dlouho netušil, co za hrozné zvuky v noci vydává. Ráno jsem se budila nevyspaná a otrávená. Jak s takovou náladou se zvládá denní práce, asi nemusím nikomu vyprávět.
Pak jsem zkusila s Jakubem opatrně promluvit
Nechtěla jsem ho nějak ranit, přesto se cítil dotčený, když jsem na něho vyrukovala s tím, že jeho chrápání by probudilo i mrtvého. Řekl mi, že si určitě vymýšlím, že on nic takového u sebe nepozoruje. Pak je ovšem velkým problémem o tom diskutovat, když jedna strana diskusi vůbec nepřipouští. Začala jsem ho přesvědčovat o tom, že se skutečně po jeho boku nevyspím, a jak to chce řešit.
Jeho odpověď zněla, že nijak. On nikde problém nevidí, a netuší, proč by ho měla vidět já.
Navrhla jsem mu, že by možná stálo za to navštívit lékaře a poradit se s ním, jak by se to dalo řešit. Na to mi odpověděl, že on nikam nepůjde. Proč by měl s lékařem probírat nějaké chrápání. Vždyť by to bylo trapné.
Na to jsme kontrovala já, že i chrápání může být velmi nebezpečné pro zdraví člověka. Ale Jakub jako by se zasekl a nechtěl o ničem takovém ani slyšet. K lékaři nepůjde – a jestli se mi to nelíbí, tak ať si dám špunty do uší. Ta diskuse byla úplně zbytečná. A tak jsem dál po jeho boku trpěla a ráno se budila nevyspalá a unavená.
Přiznám se, že Jakubovo chrápání mi dost změnilo pohled na něho
Já vím, že to asi není nejhorším problémem, se kterým se páry musejí potýkat. Jenže když se žádnou noc pořádně nevyspíte, pak se na věc díváte úplně jinak. Nakonec jsem to nevydržela a jednu noc se i s peřinami odstěhovala do obývacího pokoje. Jakubova reakce nenechala na sebe dlouho čekat.
Mým chováním se cítil se velmi ponížený a nedal si za žádnou cenu vysvětlit, proč jsem to vůbec udělala. Najednou mě začal podezřívat z bůhví čeho – že někoho mám, že on mě už nezajímá. No, pohádali jsme se skutečně jako dva Italové, málem i ty pověstné talíře létaly vzduchem. Jenže mi jich bylo líto po Jakubovi hodit, tak jsem je nechala ležet v kuchyni na stole.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Nataša a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Takže jsem nyní v situaci, kdy nevím, co mám udělat
Sice se už v noci vyspím podstatně lépe, avšak v manželství se objevily výrazné trhliny. Jakub se se mnou moc nebaví. Hned po příchodu z práce odchází do ložnice, kde se zavře a trucuje jako malé dítě. Dokonce ani nepozře jídlo, které mu nachystám, a raději si připraví něco svého.
Zatím nemáme děti. A já přemýšlím, jestli je s Jakubem vůbec budu chtít. Místo toho, aby se svým chrápáním začal něco dělat, tak problém bagatelizuje a viní ze všeho mě. Mrzí mě to. Dokonce jsem uvažovala i nad tím, že Jakuba opustím. Možná jsme svatbu uspěchali a raději jsme měli spolu žít jen na psí knížku.
Elena (29): Můj muž spí se svou sestrou. Něco tak odporného bych nevymyslela ani ve snu
Tak bych se mohla jen sebrat a jít. Nyní by mě čekal nepříjemný rozvodový soud.
