Otěhotněla jsem v devatenácti letech s jedním spolužákem ze střední školy. Nechal mě hned, jak se to dozvěděl, a já jsem na syna zůstala sama. V prvním půl roce jeho života jsem se dozvěděla od lékařů šílenou zprávu. Můj syn se narodil s velmi vzácnou genetickou vadou, a tak bude po zbytek života odkázán na pomoc druhých.

Můj malý Míša je těžce postižený a vždy byl odkázán pouze na mou pomoc a péči. Nikdy bych ho neodložila nikam do ústavu, tyto zařízení se mi příčí. Před půl rokem jsem ale měla sama vážnou nehodu, která mě upoutala na kolečkové křeslo. Jsem v koncích.