Mluva je základní lidský prostředek k dorozumívání. Občas se nám ale stane, že to s tím dorozumíváním trochu přeženeme. Jak poznat, že už jsme přestřelili? Víte, jak zjistíte, že vaše děti, partner, nebo kolegové z práce mají vaší mluvy plné zuby? Pojďme se tomuto problému podívat na zoubek.
Potřeba se dorozumívat
Potřebu komunikace mají všechny živé bytosti. U některých druhů je dokonale probádaná, u jiných se na jejím specifičtějším projevu zatím pracuje na bázi vědeckého zkoumání. Jedno je jasné – nás již nikdo příliš zkoumat nemusí. My svou komunikaci zvládáme výborně. No, někteří možná až příliš výborně.
Komunikace je jednou z prvních věcí, kterou učíme také své potomky. Jak jsme rádi a chválíme je za každé první slůvko, které z nich vypadne… a jak jsme za tři roky později rádi za alespoň malinkou chvíli ticha a vypnutý kulomet tipu: „A proč je to takto? A kdo to je? A proč to dělá?“ Je jasné, že mluva je k životu skutečně potřebná.
Když je to za čárou
Už méně příjemné našemu okolí však je, když mluvíme neustále. Nepřetržitá potřeba komunikace je dokonce jedním z důvodů, proč se vám lidé mohou vyhýbat! A to nejen v pracovním prostředí, ale i v rámci rodiny. Pokud nedokážete ani chvilku mlčet, není s vámi zřejmě lehké žití. Sice je jistě příjemné, že patříte mezi kreativní duše s mnoha skvělými nápady, ale když mluvíte pořád, je to pro vaše okolí velká zátěž.
Čtěte také: Zase vám utekl? Aneb důvody, proč muži mizí ze vztahu.
Dodržujete základní pravidlo komunikace?
Někdo má ze své povahy pramenící potřebu neustálé komunikace. Tito lidé se, stejně jako všichni ostatní, musí učit, co je ve společnosti považováno za přípustné, a co nikoliv. Notoričtí mlčenliví tvorové by si měli uvědomit, že pozdravit a pronést alespoň jednu otázku je společenskou normou. A stejně tak notoričtí povídálci by se měli začít držet trochu zpátky. Základní pravidlo komunikace zní: pozdravit a položit otázku. Na otázku by následně měla následovat odpověď a mluvčí poté vysloví otázku směrem k vám.
Pokud nejste schopni chvíli mlčet a nedopřejete někomu druhému, aby vám otázku položil, jednáte nespolečensky, neslušně. Je jedno, zda takto jednáte se svým nadřízeným, zaměstnancem, partnerem či dítětem. Nikdo nemá právo být zahlcen neustálým rozbouřeným a nekonečným tokem něčí mluvy.
Jak se zklidnit?
Načapali jste se někdy, že mluvíte za vaše více než tříleté dítě? Že mluvíte za vašeho partnera? Nebo že ostatní málo posloucháte? V tom případě máte zaděláno na pořádný problém – lidé s vámi nebudou chtít trávit svůj čas. Děti to s vámi přetrpí. Partner po chvíli „vypne“ a bude si uvažovat nad svými záležitostmi, a vy se pro něj stanete nevítaným rádiem, které nelze vypnout. Zkuste svůj osud změnit a zapracujte na svých nedostatcích.
Než něco řeknete, napočítejte do tří. Zdá se vám to jednoduché. Není tomu tak! Až se toto pravidlo budete snažit uplatnit v praxi, poznáte jeho tíhu. Právě tyto tři vteřiny postačí k tomu, abyste si uvědomili, zda je vaše mluva potřebná či nikoliv. Více mlčet neznamená ztrácet schopnost komunikace, je to potřebná vlastnost, díky které se stanete vyhledávanou osobou ve společnosti lidí, ať již budete kdekoliv.
Nepřehlédněte: Jak poznat, že je vám partner nevěrný?
Více dýchejte. Než budete mít potřebu sdělit svému okolí co jste zažili, nebo než se nadechnete, abyste své okolí peskovali, dopřejte si hluboký nádech a výdech. Najednou zjistíte, že potřeba přílišné mluvy se silným výdechem odpluje sama. Uleví se vám i vašemu okolí.
Mluva je základní lidská potřeba. A stejně, jako se učíme v dětském věku mluvit, bychom se měli v dospělosti učit svou mluvu korigovat. Jaký je váš proud řeči? Jedná se o vyschlé řečiště, drobný potůček, říčku, bystrou řeku nebo přívalovou povodeň? Přejeme vám, abyste našli zlatý střed v komunikaci se svým okolím.
