Markéta (39): Vždycky jsem si myslela, že kamarádky jsou od toho, aby si navzájem pomáhaly, poslouchaly trápení té druhé, a hlavně navzájem tady byly pro sebe. S mou nejlepší kamarádkou jsme byly jako sestry víc jak dvacet let, ale když mě podrazila, bylo to, jako bych přišla o člena rodiny. Ještě neví, že já vím…
Moje nejlepší kamarádka
Každá dívka má spousty kamarádek, ale vždy je jedna, která je prostě nejlepší a máte k ní nejblíž. Pro mě to byla Inka. A byla jsem hrdá na to, že jsme nejlepší kamarádky už víc, jak dvacet let. Navzájem jsme sobě věděly úplně všechno. Když se stala nějaká významná událost, ona byla první, komu jsem se s tím měla potřebu svěřit, a v některých chvílích taky jediná kdo, kdo to věděl. Byla jsem si jistá, že mé tajemství v životě nikdy nikomu neřekne.
Naše kamarádství trvalo bez ohledu na to, jak se měnily naše životy
Během našeho kamarádství se spousta věcí změnila. Obě jsme se vdaly a měly děti, ale na našem poutu to nezměnilo nic. Byla pro mě jako rodina. Začala jsem však mít problémy v manželství. S manželem jsme se vzájemně odcizili a já začala pomýšlet na odchod. Choval se ke mně hnusně a sem tam mě i uhodil, což se nikdy dřív nestávalo. Naše děti však byly ještě malé, s odchodem jsem váhala a všechno jsem řešila s Inkou.
Řešily jsme moje problémy ve vztahu
Inka mě od rozchodu odrazovala. Připomněla mi, že svého manžela jsem si už našla s povahou rázného chlapa. A hlavně děti by měly mít otce doma. Musela jsem jí dát za pravdu. On byl vždycky ten, podle koho všechno muselo být, a já se podřizovala, ale nikdy před tím na mě nevztáhl ruku, až v poslední době. Připadala jsem si bezradná, ale musela jsem uznat, že v něčem má přece jen pravdu.
Inka se potkala v baru s mým mužem
Po několika měsících jsem odjela pracovně na několik dnů mimo naše město. Když jsem se vrátila, manžel byl nepříjemnější, jak dřív. Když jsem se setkala s Inkou, jen utrousila, že se s mým manželem potkala v baru a chvíli si vykládali. Nebrala jsem to jako nic neobvyklého. Můj muž často chodil do různých hospod a Inka byla „pařmenka“ odjakživa. Svěřila jsem se jí, že je ještě horší než obvykle, ale ona se k tomu nevyjádřila a stočila hovor jinam.
Manžel mi v opilosti všechno řekl
Po pár dnech se šel manžel opět bavit, jenže tentokrát přebral. Když přišel domů, násilím mě vytáhl z postele a začal mi nadávat. V opilosti se pochlubil, jak mu Inka minulý týden v baru povykládala, že si na něho stěžuju a vyprskl na mě, že když mám potřebu pořád něco řešit, tak teď můžu pouvažovat nad tím, proč se tu noc spolu s Inkou vyspali. Udělalo se mi zle. Nevím, jak dlouho na mě můj manžel ještě řval a nadával mi, ale já se nezmohla ani na slovo.
U muže mi to bylo jedno, ale od Inky jsem to brala jako zradu
Nespala jsem celou noc. V podstatě mi vůbec nevadilo, že on se s někým spustil. Bylo mi to jedno, ale zrada mé kamarádky mě opravdu zasáhla. Připadala jsem si, jako bych přišla o blízkého člena rodiny. V podstatě jsem prožívala smrt našeho přátelství. Bylo mi hrozně. Manžel si po probuzení nic nepamatoval. Zprvu jsem ho podezřívala, že to jen hraje, ale on to opravdu nevěděl, co všechno mi v noci řekl a udělal.
Chtěla jsem se jí pomstít
Nechtěla jsem se v tom vrtat, ani to rozebírat. Potřebovala jsem si prvně sama v sobě ujasnit, co se vlastně stalo a nějak to vstřebat. Začala jsem se vyhýbat také Ince. Moje pocity byly jak na houpačce. Chvíli jsem cítila vztek a chtěla jí to nějak oplatit. Byla jsem rozhodnutá, že všechno řeknu jejímu manželovi. Když je můj život v troskách, ať si to taky užije. Vztek mnou cloumal a chtěla jsem jí to alespoň částečně vrátit.
Nebudu se snižovat na její úroveň
Nakonec jsem se však rozhodla jinak. Jak se říká „karma je zdarma“. Nebudu si s ní špinit ruce. Sem tam ji dokonce kontaktuju a prohodíme spolu pár slov, jen si dávám pozor na pusu, abych ji už ze svého života neřekla ani slovo. Rozhodla jsem se, že nebudu čekat, až budou děti větší, ale od muže odejdu hned, jakmile to půjde. A potom v tichosti ukončím také můj vztah s Inkou. Nikdy ji neodpustím, její zradu, ale rozhodla jsem se nesnížit na její úroveň.
Pohled do jejích očí, až ji řeknu, že všechno vím, ten si ujít nenechám. Ani to, abych ji nechala v nejistotě z možného prozrazení. Nepoužiju to, ale doufám, že se díky strachu z odhalení také pár nocí nevyspí.