Marie (46): Maminka se překlikla ve zprávě a já jsem kvůli tomu dorazila na cizí událost. Neuhádnete, kam

Moje maminka patří k těm důchodcům, kteří mobilní telefon nepoužívají, a když už ano, tak z něj pouze volají. Psaní zpráv jí činí potíže, ale když není zbytí, umí zprávu poslat. Jenže to po sobě nečte, a navíc, jakmile nemá brýle, na displej špatně vidí. Její chyba zapříčinila docela slušný trapas.

Teta už mezi námi není

Když zemřela mamčina nejlepší kamarádka, která pro mě byla jako vlastní teta, bylo nám smutno všem. Ona opravdu patřila roky do rodiny, takže jsem se přirozeně chystala na její pohřeb i já. Maminka mi volala, když se to dozvěděla, termín pohřbu ale ještě nevěděla, já jsem si však potřebovala v práci nahlásit volno, a tak jsem ji neustále urgovala.

Uplynuly tři dny a já jsem stále nevěděla, kdy se obřad bude konat, proto jsem mamince volala. Ta nebrala telefon a poslala mi zprávu, že je u lékaře. Doptala jsem se pouze na datum a čas pohřbu a ona mi odpověděla. V uvedený den a čas jsem se tedy dostavila na hřbitov, jenže jsem měla zpoždění, a tak jsem nehledala nikoho z rodiny – a rovnou jsem se vydala do obřadní síně. Položila jsem květiny a zařadila jsem se mezi smuteční hosty.

Proč tu nikdo není?

Měla jsem na očích černé brýle, plakala jsem, a tak jsem se moc neohlížela kolem sebe. Když ale přicházela nejbližší rodina, hledala jsem v předních řadách i svou maminku, i když jsem se divila, proč tam není, napadlo mě, že třeba stojí jinde, přeci jen bylo v síni hodně lidí. Obřad začal, a když jsem uslyšela jméno zemřelé, úplně mi zatrnulo. Proboha, já jsem dorazila na cizí pohřeb!

Nedalo se couvnout

Už jsem nemohla vycouvat, bylo mi hloupé odejít během smutečního obřadu pryč, nebylo by to taktní vůči pozůstalým, a tak jsem zůstala na celý pohřeb, vynechala jsem pouze kondolenci pozůstalým a rychle jsem vyběhla ze síně a venku jsem konečně poznávala známé tváře. Máma ke mně běžela, ptala se mě, odkud jdu, že to bude za chvíli začínat. Prostě se překlikla v čase, když mi psala SMSku.

Nakonec jsem tedy stihla pohřby dva.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu