Jsem matka tří chlapců – a s mužem máme do kapsy hluboko už teď. Proto, když jsem zjistila, že jsem opět ze své blbosti těhotná, učinila jsem snad to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Čtvrté dítě jsem se rozhodla dát k adopci, abych mu tak alespoň mohla dopřát lepší život, než který by ho čekal s námi.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Chtěla jsem pro své děti lepší život, než jaký jsem měla já
Nikdy jsem toho v životě moc neměla, ale vždy jsem si představovala, že až budu mít jednou děti, budou se mít lépe, než jsem se měla já. Můj manžel to měl dost podobně – a možná proto nás taky osud svedl dohromady. Oba jsme se snažili vydělávat peníze, kde se dalo. Já pracovala ve fabrice v třísměnném provozu a on u technických služeb vyvážel odpad. Když jsme naše příjmy dali dohromady, měli jsme slušný zisk a žili si poměrně obstojně.
První dítě přišlo chvíli po svatbě
Brzy po svatbě jsem zjistila, že čekám naše první miminko. Měli jsme z toho samozřejmě radost. Jenže takové malé dítě stojí opravdu hodně peněz ještě dřív, než se narodí, a proto jsme si na kočárek vzali půjčku. Vůbec nám v té době nedošlo, že ho několikanásobně přeplatíme. Za měsíc na to se nám narodil krásný chlapeček. Byla to velká radost v celé rodině. Žila jsem jen pro něj.
Druhé dítě přišlo téměř okamžitě
Malý neměl ani půl roku, když jsem otěhotněla podruhé. Moc mi to nevadilo a manžel byl taky nadšený. Chtěli jsme mít děti věkově blízko k sobě. Jen naše finance se začaly ztenčovat. Najednou už nebylo na vyskakování. Já měla místo platu pouze rodičovskou, a to bylo opravdu poznat. Nemluvě o tom, že sunar nebyl levná záležitost a pleny taky ne. Přesto, když se narodil druhý syn, byla jsem nejšťastnější matka na celém světě.
Do třetice všeho dobrého
Děti jsem si užívala, ale veškerá finanční starost o rodinu zůstala na manželovi. V den, kdy se nám rozbila pračka, jsem zjistila, že čekám třetí miminko. To už jsme na tom byli tak špatně, že jsme si museli vzít další půjčku, abychom si mohli dovolit novou pračku. A někdy tenkrát nastal ten kolotoč, kdy jsme začali řešit naše problémy a neschopnost splácet dluhy dalšími půjčkami. Přestali jsme být pohodová rodina a nejčastějším tématem nebylo třetí dítě, ale peníze.
Dluhová past se prohlubovala
Po narození třetího chlapečka už byla naše situace neúnosná. Dlužili jsme peníze, kde se dalo. A nebýt mé mámy, neměli bychom ani pomalu na nájem. Manželův plat prostě nestačil na všechno. Moje máma mi často vyčítala, že jsme si udělali tolik dětí. Vždy razila pravidlo, že děti si můžeš pořídit, pokud na ně máš. A my jsme na to už dlouhou dobu neměli. V sexu jsme si však stále nějak zapomínali dávat pozor a já otěhotněla znovu.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Magda a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Čtvrté těhotenství jsem zapřela
Neměla jsem ani odvahu se s tím svěřit mámě. Naštěstí jsem robustní postavy a čtvrté těhotenství na mě není vidět ani teď, kdy jsem na konci šestého měsíce. S mužem jsme však dospěli k zásadnímu řešení. Další dítě přece nemůžeme přivést do této chudoby. Měla jsem také strach, aby jednoho krásného dne nepřišla sociálka a nevzala mi děti všechny, a proto jsme se rozhodli dát naše ještě nenarozené miminko k adopci, a dopřát mu tak lepší život.
Jolana (33) též přemýšlela o adopci svého dítěte. Přečtěte si její příběh.
Adopce je nejlepší řešení
Vím, že normální matka by nikdy nic takového neudělala, ale já to vidím jako nejlepší možné řešení. Nejsem ten typ ženy, která by dokázala jít na potrat a zabít své dítě, i když by to byla ta nejjednodušší varianta, ale nechat si ho taky nemůžeme. Věřím, že jeho nová rodina ho vychová v blahobytu, jaký mu dát my rozhodně nemůžeme a snad ho bude milovat tak, jak já. Dát toho malého drobečka, co ve mně roste k adopci, to bude to nejtěžší v mém životě.
Nevím, jestli se s tím někdy smířím, ale vím, že to je nejlepší rozhodnutí, které jsme kdy s manželem udělali.
