Nikdy mě nelákalo odletět na dovolenou letadlem, asi jsem na to moc velký strašpytel. Moje dcera ale měla pocit, že bych alespoň jednou za život letět měla. A tak mi k padesátým narozeninám dala opravdu nečekaný dárek. Dovolenou v Tunisu, kam jsem autem dojet nemohla. A tak jsem poprvé v životě měla letět letadlem.
Raději jeď s přítelem
Když jsem rozbalila svůj dárek na narozeninové oslavě a z obálky vytáhla dvě letenky a poukaz na zájezd, celá jsem se rozechvěla. Měla jsem samozřejmě velkou radost, věděla jsem, že to dceru muselo stát velké peníze. Chvěla jsem se ale i strachem, protože jsem se bála sednout do letadla. Později jsem ji ještě přemlouvala, aby s sebou vzala raději přítele, ale ona mi hned odvětila tím, že zájezd už je napsán na nás dvě a prostě přes to nejede vlak. No upřímně, vlakem bych jela raději.
Dva panáky na nervy
Na letišti to na mě dolehlo ještě víc, dcera mě vzala do baru na letišti, a ještě před odletem do mě nalila dva panáky bylinného likéru, jako abych se uklidnila. Docela to pomohlo a já se začala těšit, že na stará kolena zažiju ještě něco, co jsem nikdy nezažila. Navíc se mi Tunis strašně líbil a těšila jsem se na deset dní u moře v krásném hotelu. Jen stačilo překonat tu cestu.
Vítejte na palubě!
Letadlo vypadalo bezpečně, letělo s námi hodně dětí, a tak jsem si říkala, že to snad bude v pohodě, když to zvládnou i ti malí caparti. Letušky byly příjemné a hezky nás na palubě přivítaly, zvládla jsem i start, i když jsem měla na mále a docela se mi začal zvedat žaludek. Když jsme byli ve vzduchu, procházela kolem letuška a s milým úsměvem se mě zeptala, zda jsem v pořádku a nechci něco přinést. Musela si všimnout, že jsem úplně zelená.
Nezlobte se na mě!
Chtěla jsem té milé letušce odpovědět, ale z ničeho nic se můj prázdný žaludek posilněný bylinným likérem ozval a už bylo pozdě sáhnout po pytlíku. Schytala to letuška, která se i jako pozvracená pořád usmívala. Omluvila jsem se a po zbytek letu jsem ani nedutala. Před sebou jsem držela pytlík, pro případ, že by to přišlo znovu a dcera mě musela držet za ruku.
Zpáteční let jsem už zvládla bez nehody, ale do letadla už nevlezu.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
