Někdy ať chcete, nebo ne, dojde ve vašem životě k nedorozumění. Tohle jsem si zažila i já v lékárně – a jsem ráda, že se to nakonec vysvětlilo. Jinak by si o mne má oblíbená lékárnice asi do konce života myslela, že jsem se naprosto zbláznila. Z nepříjemné situace mě zachránil neznámý muž svým silným smíchem.
Všechno to začalo nákupem obyčejného krému
Po práci jsem se potřebovala stavit ještě do obchodu, protože mi došel můj oblíbený krém, na který jsem tak zvyklá, že bych bez něho nevydržela snad ani jeden den. Nechtělo se mi do velkého nákupního střediska, a tak jsem využila toho, že po cestě byla i lékárna – a jak jsem se už dříve přesvědčila, měli ho i tam. Přivítala mě milá paní lékárnice, ale neměla pro mě příliš dobrou zprávu, protože výrobek, který jsem požadovala, byl momentálně vyprodaný.
Ona o šperku, já o špeku
Měla pro mě však alternativu. Jiný výrobek měl podobné složení a ještě mi lékárnice vítězoslavně hlásila, že k němu nyní jako dárek dávají šperk zdarma. Já však měla buď špatně vyčištěné uši, nebo se u mě projevila počáteční hluchota, a rozuměla jsem jí, že k tomuto krému dávají nyní špek zdarma. Vůbec mi nepřišlo divné, že zrovna v lékárně, kde se dbá především na zdraví a zdravý životní styl, nabízejí ke svým výrobkům tučný špek.
Snažila jsem se být vtipná
Nicméně jsem chtěla být vtipná, tak jsem ji odvětila, že jí moc děkuji, ale mám dost svých. Pak jsem si ji prohlédla a rozhodla jsem se ji potěšit, tak jsem ještě dodala, že jí ho daruji, protože ona vypadá, že žádný nemá. Paní lékárnice evidentně můj vtip nepochopila, protože se ani neusmála. Jen mi odpověděla, že ona je nosí pouze na zvláštní příležitosti a do práce si je rozhodně nebere. V ten moment jsem na ni s otevřenou pusou koukala já.
Nepřehlédněte: Zuzka (25): Táta omylem dostal dárek mého přítele. Nemohla jsem našim podívat do očí, jak jsem se styděla.
Myslela si o mně, že jsem blázen
Nenechala jsem se však rozhodit, a tak jsem pokračovala už v naprosto šílené debatě a poradila jí, že na jejím místě bych si je nebrala ani do společnosti, ale má vlastně štěstí, protože mě nejdou sundat. Z pohledu lékárnice šlo poznat, že si o mne nezačíná myslet nic dobrého. V ten moment se za mnou ozval hlasitý smích cizího muže, kterému došlo, co se právě stalo. Jedna z nás mluvila o šperku a druhá o špeku. Za chvíli jsme se už smáli všichni tři.
Toho neznámého muže jsem musela tou šílenou konverzací zaujmout, protože mě doběhl kousek od lékárny a rovnou se zeptal na mé telefonní číslo. Po mé konverzaci, kterou si však vyslechl, jsem si myslela, že se mu musí líbit jen bláznivé ženy, a tak jsem mu ho raději nedala.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
