Nový rok začal a každý z nás ví, že leden je jeho prvním měsícem. Jde o měsíc zimních radovánek, prošívaných bund, sněhuláků i narozenin lidí, které jejich matky přivedly na svět ve znamení Kozoroha či Vodnáře. Má celkem 31 dní a jeho název je odvozen od ledu, čili nejcharakterističtějšího důsledku počasí v této době. Už méně lidí však tuší, jaké konkrétní pranostiky se k tomuto měsíci vztahují. Schválně, kolik jich znáte vy?
Měsíc jedniček
Již stovky let je leden považován za první kalendářní měsíc. V minulosti tomu tak ale vždycky nebylo. Až do roku 153 byl podle římského kalendáře považován za měsíc jedenáctý. I tak ovšem splňoval jisté numerologické vibrace, podle nichž je leden „měsícem jedniček“ a nových začátků. Obzvláště pak první leden, symbol nově příchozího roku, ke kterému se v průběhu historie vztahuje celá řada významných událostí. Prvního ledna roku 1831 zahájila například svou činnost pro veřejnost Matice česká, o třicet let později došlo ve stejný den k vydání prvního čísla Národních listů. Datum 1. 1. 1993 je mj. i datem Dne obnovy samostatného českého státu a Dne vzniku Slovenské republiky…
Pranostika, kam se podíváš
Podobně, jako k jiným měsícům v roce, vztahuje se i k lednu celá řada tzv. pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a lze přeložit jako předpověď. Jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba předávání si pranostik datována od roku 1580, přičemž některé z nich i dnes dobře známe, jiné jsme patrně nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:
„V lednu roste den, roste i zima.“ Stará lidová moudrost, poukazující na prodlužující se den, ale zároveň i na přituhující zimu, která má v lednu tendenci kulminovat, ačkoliv poslední roky 21. století ukázaly, že i zima ve střední Evropě může být s teplotami nad nulou.
„Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Patrně nejznámější rčení, hojně používané i v současné moderní době. Vyšlo z pověry, že nový rok rozhoduje o úspěšnosti dnů dalších.
„V lednu za pec si sednu.“ Obdoba známého: „Březen, za kamna vlezem.“ I toto rčení poukazuje na charakteristiku lednového počasí, které bývalo nejobvykleji mrazivé.
„Je-li na nový rok hezky, budou pěkné žně.“ Méně známá pranostika, vypovídající ze zkušenosti, že plodnosti půdy nejlépe prospívá tuhý mráz, střídaný mírným, ale teplým létem.
„Na svatou Prisku obleva, saně jsou netřeba.“ Málo známá pranostika, vztahující se k tzv. prisskému oteplení, které se v minulosti odehrálo na svátek sv. Prisky.
„Lednový mráz i železo rozdrtí a ptáka v letu usmrtí“. Dnes nepoužívaná pranostika, vycházející z lidové zkušenosti, že v důsledku přímého působení mrazu, může dojít ke škodám i na kovových předmětech. Přímý mráz může navíc ohrozit na životě i členy z řad zvířecí říše, přestože ti bývají k zimním podmínkám obvykle lépe uzpůsobeni, než člověk.
„Jaký leden, takový červenec.“ Méně známá pranostika, všímající si, že tuhý mráz střídá obvykle horké léto.
„Když rok mrazem a sněhem začíná, dosti chleba se předpovídá.“ Další z méně známých pranostik, odkazujících se na vhodné pěstitelské podmínky potud, pokud je v lednu tužší zima.
„Novoroční noc světlá a tichá bez deště a větru znamená dobrý rok.“ Málo známé rčení, jehož obsahem je opět přání, aby v zimě byla zima, na jaře jaro a v létě léto, protože jedině tak může správně fungovat pěstitelství a zemědělství.
„Na Nový rok o slepičí krok.“ Velmi známé a dodnes používané rčení, vztahující se k prodlužování času. Dny začínají být postupně delší a noci kratší.
„Na tři krále, měkko máme. Na svíčky, kapává ze stříšky.“ Pranostika, vztahující se k oblevě, která se může objevit na Tři krále.
„Svítí-li na Nový rok, co by forman pár koní okšíroval a zapřáhl, bude sedlák pohodlně klidit.“ Málo známá pranostika, odkazující se opět k zemědělství a počasí.
„Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.“ Vypozorované rčení, které poukazuje, že když se zima tzv. „nevyřádí“ v měsících jí určených, pravděpodobně nás navštíví ještě na jaře.
„V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda.“ Méně známá pranostika, kterou již není třeba komentovat.
Pranostiky nevšední
Většina lednových pranostik se zabývá hojností půdy, počasím a prodlužováním dne na úkor noci. Existují však i takové, jejichž sdělení je sice totožné, zato forma nám dnes může připadat kuriózní, popřípadě humorná.
„Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se veze.“
„Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.“
„Tancují-li v lednu komáři, nechť se sedlák po píci ohlíží.“
„Bílý leden, mokrý máj, ve stodole ráj.“
A co vy? Máte svou oblíbenou lednovou pranostiku nebo rčení?
