Lidské cesty jsou někdy zajímavé a osud si s vámi může opravdu nečekaně pohrát. Mně se stala velmi kuriózní situace, která by mě v životě nenapadla. Jen tak se srandy jsem se přihlásila na seznamku a tam jsem potkala zajímavého muže.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Když jsem ho však viděla v reálném životě, naprosto mě překvapilo, kdo to byl.
Vysokou školu jsem o rok odložila
Po maturitě jsem nechtěla jít studovat okamžitě vysokou školu, jak si přáli moji rodiče, a rozhodla jsem se to o rok odložit. Přes internet jsem si našla práci v Anglii a odjela jsem získávat životní zkušenosti daleko, od mého rodného města. Musím uznat, že to bylo skvělé období, plné zážitků, i kdy ne vždy jen těch pozitivních. Naučila jsem se tam však plno důležitých věcí, které se mi v životě budou hodit.
Přesto jsem se po roce musela vrátit, protože jsem rodičům slíbila, že si dodělám vysokou školu. Když jsem se vrátila, neměla jsem přítele, a tak mě jednoho večera napadlo dát si inzerát na seznamku. Nečekala jsem od toho, že si tam najdu lásku svého života, ale doufala jsem, že se pobavím a užiju si alespoň trochu nezávazného flirtu. A mé přání se mi splnilo. Téměř okamžitě mi někdo napsal.
Bobeš mě svým vzhledem ohromil
Vystupoval pod přezdívkou Bobeš a už podle profilové fotografie šlo vidět, že vypadá opravdu dobře. Byl to přesně můj typ. Tmavé vlasy i oči a ostře řezané rysy. Muž, který už od prvního pohledu svým vzezřením naznačoval, že není žádný hodný kluk, ale rebel. Okamžitě jsem mu odepsala. Nastavili jsme si hned na začátku určitá pravidla. Napsala jsem mu, že si nehledám žádnou vážnou známost a chci se jen bavit. Proto jsme si něco slíbili.
Přeskočíme seznamování a nebudeme si navzájem říkat nic konkrétního ze svého života. Nechtěla jsem o něm vědět, ani kolik mu je let a odkud pochází. Prostě nic osobního. Jemu to naprosto vyhovovalo. Jenže o čem si psát, když nechcete být konkrétní? Jedno téma jsme nakonec našli. Začali jsme si psát o sexu. Kdo v něm co má rád. Prozradili jsme si navzájem naše skrytá přání a nejbláznivější zážitky, které jsme prožili při milování.
Psát si o sexu mě náramně bavilo
Přestože jsem ho nikdy neviděla, dost mě přitahoval. Netrvalo dlouho a začali jsme provozovat sex přes zprávy. Bylo to super, a hlavně něco pro mě naprosto nového. Bobeš se přiznal k tomu, že to nedělá to poprvé. Tahle zábava se pro nás pro oba stala každodenní rutinou. Už od rána jsem se nemohla dočkat, až bude večer a opět si budeme psát. Poznávala jsem své tělo a nemusela se absolutně stydět. Vše bylo dovoleno.
Ve škole jsem se necítila dobře
A přestože jsem ani během dne pomalu nemyslela na nic jiného, blížil se začátek školy a já se potřebovala soustředit také na jiné věci. První den byl poměrně nudný a ve třídě jsem si připadala divně. Tím, že jsem rok vypustila, jsem byla nejstarší ve třídě – a docela mi to vadilo. Najednou jsem si nebyla ani jistá, zda jsem si zvolila dobrý obor. Poprvé v životě jsem chtěla napsat Bobešovi něco osobního a poradit se s ním, protože jsem nevěděla, komu se svěřit.
Pak se ale stalo něco, co jsem nečekala. Právě nám začala přednáška z matematiky, a když se objevil náš profesor, naprosto jsem znehybněla. Vypadal přesně jako Bobeš. Ze začátku jsem si myslela, že jen špatně vidím, ale pak mi došlo, že to je opravdu on. Neskutečně jsem se styděla a snažila jsem se zabořit do židle, jak nejvíce to šlo. Doufala jsem, že si mě nevšimne. Ale nestalo se tak. Když mě spatřil, šlo i na něm vidět, že je v křeči.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Lea a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Tahle situace nebyla příjemná ani jednomu z nás
Hodinu jsem přetrpěla a pak se snažila z místnosti nějak nenápadně uniknout. Všiml si mě, ale nechal to plavat. Večer se však stejně ozval a poprvé v životě jsme místo sexu řešili tuhle prekérní situaci. Nakonec jsme se domluvili, že náš internetový románek ukončíme a budeme dělat, že se nikdy nic nestalo. Ve škole jsme kolem sebe chodili, jako bychom se nikdy dřív neviděli a nic se nestalo.
Yveta (61): Až když se naše dcera zranila a ležela v nemocnici, zjistili jsme šokující pravdu.
Trvalo mi to několik měsíců, než jsem se na něj dokázala podívat bez toho, abych se styděla. Teď už to je za mnou a opravdu k němu mám vztah jen jako žačka ke svému profesorovi, ale přesto mám pocit, že mi v matematice nadržuje.
