Laura (32): Z boje nikdy neutíkám, z nejhoršího rande naslepo jsem ale utekla beze slova

Jsem svobodná maminka dvou malých raubířů. A i když mi to vlastně vyhovuje, dostala jsem skvělý nápad, že bych si mohla život zpříjemnit novou známostí. Nehledala jsem nic vážného, spíše jsem chtěla někoho na povídání a nějaké ty intimnosti. A tak jsem kývla i na rande naslepo.

Jednodušší, ale hodný

Moje sestřenice mi pomáhá s kluky, když musím na brigádu. Trávíme spolu docela dost času, a když jsem jí pověděla o tom, že bych si chtěla najít nějakého toho „kamaráda“, rozhodila sítě. Asi po měsíci přišla s tím, že pro mě někoho má. Byl to její kolega z práce, tvrdila o něm, že je pohledný, trošku podivín a samotář, sice jednodušší, ale hodný. Moc se mi do toho nechtělo, ale doba je taková, jaká je – a na seznamku se mi nechtělo. Na rande naslepo jsem tedy kývla a požádala ji, aby nám to domluvila.

Kam ale jít?

Horší to bylo s vymýšlením, kde se sejdeme, když je všechno zavřené. K němu se mi hned nechtělo, domů jsem si ho odmítala pozvat a na procházku venku bylo chladno. Pak začalo svítat na lepší časy, když před Vánoci rozvolnili a otevřeli i restaurace. Spadl mi kámen ze srdce, restauraci jsem brala jako neutrální půdu.

Sešli jsme se v takové menší restauraci, no spíše hospůdce, kam jsme zašli na pivo. Já pivo mám moc ráda a mému protějšku to bylo jedno. Když jsem ho viděla, už na první pohled mi na něm něco nesedělo. Měl však zajímavé oči a hezky se smál. Dala jsem tomu šanci. Přece nedám na první dojem, že.

Bože, o čem to mluví?

Jenže jakmile otevřel pusu, bylo to dílo. Šlo poznat, že jde o podivína a samotáře – přesně, jak vzpomínala sestřenice. Měl zálibu v online hrách, o kterých mi povídal asi hodinu v kuse, pak změnil téma na brouky. Byl totiž vášnivým milovníkem těchto stvoření, což mě začalo děsit, brouky nesnáším. Všechno vyvrcholilo tím, když se rozpovídal o tom, že jeho jedinou sexuální zkušeností byl experiment se spolužákem na střední škole. Pomyslela jsem si, zda tohle vůbec myslí vážně.

Došlo mi, že celou dobu mluvil jen o mužích, stýkal se pouze s muži v soukromí – a vlastně o ženách nic nevěděl. Pak jsem se dotázala, proč šel na rande se mnou a na to odvětil, že nechtěl zklamat mou sestřenici a vlastně ani neví, zda má o ženy zájem.

Tam se už nevrátím!

Odešla jsem na toaletu a ke stolu jsem se už nevrátila, ani nevím, proč jsem mu to nedokázala říct do očí a zbaběle jsem utekla. Asi k tomu přispěla ta historka s jeho homosexuálním experimentem, nevím. Okamžitě jsem zavolala sestřenici a pěkně jí vynadala. Ta se mi ani moc nedivila a v práci měla co žehlit. Chudák tam na mě totiž čekal ještě další dvě hodiny.

Knížka o broucích to ale omluvila a já už na rande naslepo nikdy nepůjdu!

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu