Jaro je v plném proudu a příchod prvního máje symbolizuje již od dob Karla Hynka Máchy, období lásky. V nedaleké historii byl první májový den spojen zejména se Svátkem práce, dnes si během období rozkvětu zahrad a lesů, připomínáme také Den vítězství, Květnové povstání českého lidu nebo Mezinárodní den rodin. Astrologicky náleží měsíc květen lidem, narozeným ve znamení moudrého Býka a vysoce komunikativních Blíženců. V květnu byl položen základní kámen pražského Národního divadla (1868), a v Paříži byla zase u příležitosti Světové výstavy slavnostně otevřena proslulá Eiffelova věž (1889).
Když zvítězí nový název
Květen je, v pořadí dle gregoriánského kalendáře, pátým měsícem, a se svými 31 dny náleží k nejdelším. Římský kalendář mu naopak až do roku 153 př. n. l. přisuzoval místo třetí. Obecně jde o měsíc lásky, často i o období z lásky plynoucích paradoxů. Kdykoliv se do něčeho zakoukáme, činíme buď chyby anebo mimořádné věci. Právě květen je měsícem, v němž lidská psychika i energie kulminují. Český název, výmluvně popisující každoroční stav přírody, vznikl roku 1805, a to díky známému filologovi J. Jungmannovi coby novinka. Do té chvíle existovalo i u nás označení „máj“, prapůvodně vycházející ze jména krásné manželky boha Vulkána – Maii. V květnu se také narodila řada výjimečných osobností. Např. český fotograf Jan Saudek, zpěvák Jiří Korn, americká zpěvačka Cher, anglická zdravotní sestra Florence Nightingal nebo irská hudební skladatelka Enya. V květnu roku 1974 byl na území Prahy zahájen provoz metra, Margaret Thatcher se stala první ženou ve funkci premiérky Spojeného království (1979) a veřejnosti byl představen tzv. Schumanův plán (1950). Ze slavných květnových tragédií zmiňme např. upálení Johanky z Arku (1431) nebo explozi slavné vzducholodi Hindenburg (1937).
Pranostika sem, pranostika tam…
Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i ke květnu řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme možná nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:
„Studený máj – ve stodole ráj.“ Stará pranostika, popisující kladný vliv pozvolna příchozího jara na úrodu.
„Není-li květen příliš studený ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.“
„Na mokrý květen přichází suchý červen.“
„V máji, aby ani pastýřova hůl neoschla.“ Stará pranostika, vystihující důležitost drobného deště.
„Jestli v máji neprší, červen to dovrší.“
„Když se v máji blýská, sedlák si výská.“
„Bujný květen – plný úl.“
„Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.“
„Prší-li na sv. Jakuba a Filipa v noci, bude úrodný rok.“
„Sv. Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.“
„Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.“
„Déšť na sv. Mamerta přináší soužení.“ Stará pranostika, vztahující se k 11. květnu a sv. Mamertovi. (Pozn.: Sv. Mamert byl mezi roky 461 – 475) biskupem ve Vídni.
„Žofie vína upije.“ Obdoba: „Lucie noci upije a dne nepřidá.“
Pranostiky nevšední i vtipné
Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme.
„Déšť sv. Žofie švestky ubije.“
„Pankrác, Servác a Bonifác – pro sadaře zlí chlapci.“
„Na sv. Ducha, nesvlékej kožicha.“
„Svatý kříž – ovcí stříž.“
„O sv. Mamertu, zima je po čmertu.“ (Pozn.: Čmert = čert)
„Kolik Filipa Jakuba krapek – tolik sena kopek.“
„Je-li už máj zahradníkem, není stodola milovníkem.“
„Urban bývá studený pán.“
„Filipa Jakuba mráz – to obilí plný klas.“
„Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.“
Zdroje: Wikipedia
