Kvůli současné situaci svou sestru nevídám, žije totiž v Americe, kde založila rodinu. Před dvěma lety přiletěla a chtěla nám představit svého přítele. Uspořádala tedy malou oslavu na počest jejich zasnoubení, společně s nimi ale přiletěl do Čech také bratr jejího snoubence. Já jsem přebrala a vypila více vína, než by bylo snesitelné – a sestra se na mě dodnes moc zlobí. Já se jí vůbec nedivím.
Který je který?
Začalo to nevinnou zahradní párty u našich rodičů, kam sestra pozvala rodinu i přátele a se vší pompou nám chtěla představit svého vzdělaného amerického přítele. Ten má však ještě bratra, své dvojče. Už od rána, kdy se párty chystala, jsem popíjela – a na tom sluníčku mi to neudělalo moc dobře. Měla jsem ale skvělou náladu a moc jsem se těšila, až toho záhadného podnikatele z New Yorku poznám.
Kolem oběda měla sestra krátký proslov a po něm přivedla přítele i s jeho bratrem. V tu chvíli jsem nevěděla, zda vidím dvojmo z toho vína, nebo jsou si ti dva opravdu tak podobní. Zkrátka mi v té opilosti nedocházelo, který je vlastně který.
Svého omylu jsem ráno hořce litovala
Párty pokračovala a já jsem pořád ochutnávala to skvělé víno, no přebrala jsem a odpoledne už jsem byla opilá jako Dán. V tom jsem ale zatoužila po mužském objetí a bratr přítele mé sestry byl vážně kus, tak jsem se ho rozhodla svést. Zbytek už mám dost rozmazaný, vím už jen to, co mi vyprávěla ráno maminka, když mi nadávala, jakou ostudu jsem způsobila. Já si je jednoduše popletla. Byli si vážně tak podobní, že jsem úplně namol začala svádět snoubence své sestry a každý si toho samozřejmě všiml. Navíc já umím anglicky fakt mizerně, takže z toho byla scénka hodná laciných amerických komedií.
Sestra už nás asi nenavštíví
Já jsem se ráno ještě v kocovině tomu docela zasmála, má sestra a zbytek rodiny to ale viděli jinak. Navíc návštěva z Ameriky sem už asi nikdy nebude chtít přijet, protože mi víno sebralo veškeré zábrany – a podle výpovědí členů rodiny jsem byla dost neodbytná. Nikdo z přítomných mi nemohl vysvětlit, že jsem se spletla, a že se snažím strčit jazyk do pusy tomu nesprávnému Američanovi.
Dodnes toho lituji, stydím se a zapomenout na to nemohu, protože sestra ta na to také ještě nezapomněla.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
