Kdo by nemiloval Instagram, zvláště v dnešní době, kdy je spíše podivné, když ho v telefonu nemáte nainstalovaný. Najdete na něm spoustu krásných fotek, dokonalých profilů, které vás mnohdy inspirují. Ale co když se Instagram stane nebezpečným nepřítelem vaší rodiny? Přečtěte si příběh Kamily (33), která na něm byla doslova závislá.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Infekce
„Jmenuji se Kamila a jsem závislá na sociálních sítích,“ ano, tak přesně zní první věta každého sezení, které navštěvuji kvůli tomu, že jsem byla posedlá sledováním životů druhých na sociálních sítích, zejména na Instagramu. Dnes už svou chorobu docela zvládám, ale díky ní jsem přišla téměř o všechno.
S Pavlem, mým manželem jsme koupili starší rodinný domek, který jsme postupně předělávali k obrazu svému. Měla jsem z něj hroznou radost, byl obrovský, a to, co jsme na něm prováděli, a kolik peněz jsme do něj investovali, bylo fakt znát. Opravovali jsme místnost po místnosti, byla to jako nějaká hra, kdy máte za úkol projít jednotlivými koly.
Založila jsem si účet na Instagramu, což jsem dělat neměla
Během těchto oprav jsem otěhotněla, čekala jsem naše první dítě, takže celá rodina z této radostné novinky byla radostí bez sebe, nemluvě o manželovi. Když došla řada na dětský pokojíček, rozhodli jsme se, že si necháme říct pohlaví miminka. „Chlapeček,“ znělo z úst mého gynekologa. Tak jsme se pustili do designových návrhů pro chlapečka. Protože jsem potřebovala inspiraci, napadlo mě se přihlásit na Instagram, o kterém mi řekla kamarádka.
Jak jsem tak každou volnou chvilku Instagramem brouzdala, napadlo mě, proč si nezaložit vlastní profil, když mám co nabídnout. Pustila jsem se do toho, fotila jsem všechno – úpravy domečku, těšení se na miminko, výbavičku, kočárek, prostě všechno. Postupné přibývání lajků a sledujících ve mně vyvolávalo jakousi euforii, bylo to jako droga. Nedokázala jsem nad ničím jiným přemýšlet než jen nad tím, jak a co vyfotím.
Fotila a natáčela jsem všechno, byla to pro mě priorita
Přišel den porodu a na svět jsem přivedla krásného, prospívajícího chlapečka Samuela. První dny byly náročné, ale postupně jsme si zajeli svůj vlastní režim. Jakmile se vše ustálilo, začala jsem zase bombardovat svůj profil fotografiemi. Manžel už byl ze mě nervózní, bez telefonu jsem nedala ani krok, z rodinné procházky se stala procházka řízená – dovedete si představit mužské reakce, když se neustále natáčíte na „storýčka“. Pavlovi to vůbec příjemné nebylo.
Kvůli Instagramu jsem si nevšimla, že se mi rozpadá vztah
I z našeho vztahu se postupně vytrácela vášeň a porozumění. Samuel nám dával někdy hodně zabrat, hlavně při růstu zoubků. Proto každá volná minuta pro nás byla vzácností, teda pro Pavla, já opět místo toho, abych se věnovala Pavlovi, jsem usedla s telefonem na sedačku a žila svým instagramovým profilem.
To samozřejmě vedlo k postupným hádkám, ale pro mě bylo hlavním, že můj profil vypadá bezchybně a vše je podle něj zalité sluncem. To, že se se mnou něco děje si všímalo i okolí. Moje mamka mi sama vyčítala, že sedím jenom u telefonu, a ani s vlastním synem si nedokážu hrát, aniž bych během té doby nepořídila padesát fotek.
Jednoho dne mi přišly dvě nabídky ke spolupráci – já nafotím produkty, zveřejním na svém profilu a za to dostanu peníze a produkty zdarma. To pro mě bylo velké „wow“. Sedla jsem si ke stolu a začala počítat, kolik mi tady tyto spolupráce vynesou.
Přemýšlela jsem, jak produktům vytvořím tu nejlepší reklamu. Jenže nevšimla jsem si, že si mezitím Pavel sbalil věci, Samuela a odešel k rodičům. Já si toho skutečně nevšimla, až se začalo stmívat, tak jsem zvedla hlavu od telefonu, a šla kluky zkontrolovat. Jenže oni nikde nebyli. Asi hodinu na to mi volala tchýně, ať se nebojím, že kluci jsou u ní, a že si se mnou potřebuje promluvit.
Pochopila jsem, že potřebuji se svou závislostí pomoc
Další den tchýně dorazila. Vysvětlila mi důvod, proč Pavel se Samíkem odešli, proč se mnou on sám komunikovat nechce. Také dodala, že by byla ráda, kdyby se vše urovnalo. Nasadila mi do brouka do hlavy, že jsem zřejmě na Instagramu závislá. Začala jsem o sobě přemýšlet, moc mi chyběl syn, také Pavel. Uvědomila jsem si, jak jsem dlouho nezažila jeho objetí, ty malé pusinky, při kterých mi přál hezký den. Sama sobě jsem si přiznala, že potřebuji pomoc – odbornou.
A jak to se mnou vypadá dnes? Pavel se Samem jsou zpět, pravidelně navštěvuji sezení kvůli mé závislosti. Instagram jsem nezrušila, zavítám tam jednou za čas, ale snažím se ho omezit na trvalo.
Pavel mi hodně pomáhá, nechápu, jak jsem ho mohla přehlížet kvůli nějaké vymyšlené virtuální realitě. Každopádně jsem ponaučená.
