S manželem Petrem jsme se brali v květnu roku 2006 na zámku v Lednici. Už tehdy náš vztah byl jednou velkou pohádkou, proto i naše svatba se nesla v tomto duchu. Půl roku po naší svatbě jsem otěhotněla. Petr se o mě po celou dobu těhotenství skvěle staral. Dokonce i porod byl „jedna báseň“, bylo to rychlé, nečekané, a třešničkou na dortu byla naše krásná dcera Olivie. Jenže jak se říká, nic netrvá dlouho. Tak to bylo i s našim manželstvím.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Vztah nabral obrátky, když měla dcera asi dva roky, manžel se naprosto změnil, chodil z práce domů pozdě, neustále mi něco vyčítal a mně to bylo samozřejmě líto, protože Olívie je rozverné dítě a na jednom místě neposedí dlouho, takže se stalo, že únavou jsem usnula už v obýváku.

Myslela jsem si, že je to kvůli tomu, že jsem večer prostě vyřízená, tak jsem se snažila, aby to na mně nebylo tak vidět. Opět jsem začala nosit přiléhavé oblečení, změnila jsem stravu a celkově svůj životní styl začala měnit. Jenže ono to nefungovalo ani tak.