Jmenuji se Jiřina, jsem vdaná a mám úžasnou rodinu. Jsem spolumajitelka malé firmy a jsem závislá na herních automatech a hazardu vůbec. Mnoho let jsem se snažila svou závislost zničit, to se mi taky na devět měsíců podařilo, ale pak jsem do toho spadla znovu a skončila jsem ještě v horším stavu než předtím.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Hazard jsem poznala díky mému známému
Už když jsem byla na vysoké škole, jsem si poprvé uvědomila, jak mocná může být závislost. Můj velmi blízký přítel se věnoval hazardu několik let a jeho závislost se stupňovala. Když mi zavolal, aby mě požádal o peníze, byla jsem v šoku.
Měl práci a vůbec nedávalo smysl, proč si potřeboval půjčit, když si vydělával v té době hodně slušnou sumu. Nakonec jsem zjistila, že se stal závislý na hracích automatech a každá výplata šla do kasina. Peníze jsem mu nakonec půjčila s příslibem, že budou splaceny. Jenže začal volat stále častěji a já mu vždy pomohla.
Sama jsem peníze potřebovala
Kvůli neustálým půjčkám mému známému jsem se sama ocitla ve finanční tísni. Jednoho večera jsme s naší partou vyrazili do města. A protože jsme měli všichni výdrž a všude už bylo zavřeno kromě heren, šli jsme do jedné z nich. Ze srandy jsme zkoušeli házet dvacetikoruny do herních automatů.
Pamatuji si to jako dnes, hodila jsem poslední pětikorunu a najednou jsem vyhrála necelé tři tisíce. Skákala jsem radostí, protože tyhle peníze mi moc pomohly. Vidina rychle získaných peněz se mi líbila, a tak tu a tam jsem do herny zabrousila i já sama.
Naše finanční možnosti mě donutily k návštěvě herny
Po vysoké škole jsem se vdala. Můj manžel měl slušný plat, nevedlo se nám špatně. Po svatbě přišly na svět naše tři děti a peníze začaly rychle mizet. Každý, kdo má dítě, ví, že to není zrovna levná záležitost. A tak mi hlavou bleskl zase nápad rychle vydělaných peněz. Z mateřské jsem si vzala dva tisíce a domluvila hlídání pro děti. Odjela jsem do města do herny, kterou jsem znala z vysokoškolských studií. Jenže co čert nechtěl, já celé dva tisíce prohrála.
Všechno jsem prohrála
Přijela jsem domů a nedalo mi to. Začal mě nahlodávat pocit, že takovou smůlu mít nemůžu a podruhé vyhraji. Tak jsem si vzala poslední tři tisíce a znovu odjela. Samozřejmě, že jsem se vrátila domů naprosto bez peněz. Nemohla jsem o tom manželovi říct, věděla jsem, že není normální utratit finanční prostředky na děti v herně.
Na svou závislost jsem použila i peníze z pokladniček dětí
Další den jsem se rozhodla, že to zkusím znovu. Vybrala jsem dětem pokladničky a vydala se opět hledat štěstí do herny. Vůbec se mi nedařilo, a místo toho, abych vybrala alespoň těch sedm stovek, co jsem měla navíc, prohrála jsem to. Byla jsem nenasytná a chtěla získat všechny peníze zpět.
Následovala jedna půjčka za druhou
Aby se manžel o ničem nedozvěděl, půjčila jsem si peníze u jedné nebankovní společnosti. Úroky byly šílené, ale tehdy jsem to viděla jako jedinou možnost. Ačkoliv jsem měla v plánu dětem vrátit všechny peníze zpátky do pokladničky, touha po penězích byla silnější. Musela jsem změnit hernu, tam, kam jsem chodila mě už znali a nechtěla jsem, ať se dostanu do řečí.
Další měsíc se všechno opakovalo znovu. Já dostala mateřskou, ze které se pořizovaly plenky, Sunar apod. Jenže já peníze utratila v automatech. I když jsem občas vyhrála, stejně jsem to tam všechno nechala. Proto jsem vyhledala další nebankovní společnost – pro mě byla hlavní diskrétnost a rychlost vyřízení půjčky.
Má závislost mě donutila vybrat i spoření dětem
Po nějakém čase u nás zazvonila paní z jedné společnosti, které jsem dlužila. Vymáhala alespoň část peněz – splátky jsem přestala platit. Moc jsem si to tehdy nepřipouštěla, doufala jsem, že všechny prohrané peníze získám zpátky. Jenže kde na to zase vzít? Dlouho jsem odolávala, ale nakonec jsem to udělala – vybrala jsem dětem spoření.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Jiřina a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Nakonec to všechno prasklo kvůli jedné návštěvě pošty
Manžel byl neustále zaneprázdněný, takže si ničeho nevšímal, ale jednou přišel domů a v ruce měl dvě obálky. Stavil se totiž na poště pro doporučený dopis a pošťačka mu dala i dopisy pro mě. Věděl, kdo je posílá, takže jsem musela s celou pravdou ven. Nevěřil tomu, co slyšel. Zpočátku jsem si myslela, že mě vyhodí z domu. Místo toho se zvedl a zavolal svému známému. Ten mu dal kontakt na dobrého psychologa.
Nepřehlédněte: Lea (27): Můj přítel po mně neustále vyžaduje sex, už jsem kvůli tomu skončila i v nemocnici. A to nejbolestivější mělo teprve přijít
To, co jsem udělala, je neodpustitelné, sama bych si nejraději pořádně nafackovala. Ale je vidět, že mě můj manžel má skutečně rád. Dohodli jsme se, že všechny finance bude mít na starosti on. Já začala chodit na terapie a svou závislost zvládám. Také jsem nastoupila do místní školky jako uklízečka na půl úvazku, čímž si vydělám na své dluhy.
Moc bych si přála, aby mi manžel zase začal důvěřovat.
