Se Simonou jsme byly nejlepší kamarádky od prvního stupně základní školy. Dohromady nás dal zájem o domácí mazlíčky. Simča měla doma krásného malého knírače Sebastiana a já zase samičku potkana Rosalindu. Tím ale náš zvěřinec nekončil. Já jsem toužila, pořídit si terárium s ještěrkami, Simona si zase přála potkana. Jako malé holky jsme si přísahaly, že až vyrosteme, půjdeme obě studovat na zvěrolékařky a své životy zasvětíme zvířatům. Plán byl domluven, jenže pak, z ničeho nic, zasáhla pevnou rukou Simonina máma. Důvod, proč zničila naše přátelství, mě nepřestává udivovat. Zvířat se totiž netýkal…    

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.