Jak rodiče zvládají nástup dětí do první třídy?

Ach jo, tak už je to tady. Vždyť je to přece chvilka, kdy jste si toho drobečka odváželi z porodnice a už s ním stojíte před základní školou a najednou ho tam máte nechat jít, ať se se vším popere sám? Vždyť to nemůže nikdy zvládnout!

Je to horší pro dítě či pro rodiče?

Ale, ruku na srdce – není to spíš o tom, že to nemůžete zvládnout vy? Vždyť vás teď oba čekají v následujících týdnech obrovské změny! Najednou budete mít doma školáka. Teď už budete muset hračky uklidit hlouběji do skříně a výkresy s pastelkami vyměnit za sešity, pravítka, tužky a pera. Vaše dítě se na tuto změnu alespoň připravovalo ve školce, ale co vy? Kdo připraví vás?

Je důležité, abyste si všichni zvykli na pár základních faktů:

Je to škola, ne školka!

Teď už je i na vašem dítěti, aby zakusilo tíhu povinností. Jak již prosadila Marie Terezie – do školy se prostě chodit musí a přes to nejede vlak. Jedinou omluvenkou je nemoc. Už to není o tom, že se vám zachtělo strávit spolu s dítětem celý den, tak jste ho ze školky omluvili a zůstali celý den pod peřinou. A už v žádném případě neplatí, že dítě půjde domů po obědě.

Až skončí škola, je teprve žák propuštěn z nelítostných spár učebny. A doma se jede škola nanovo – úkoly, procvičování, ze začátku úporné učení psaní, čtení, počítání. S tím je třeba dětem hodně pomoci, například zmíněné psaní je pro ně základ celého učiva. Tak se na to spolu vrhněte a pomozte dítěti s učením, není to nic složitého, když víte, jak na to.

Se školákem hlavně mluvte

Základem dobrého vztahu je hlavně komunikace. A je jedno, jestli se jedná o vztah partnerský nebo právě vztah rodič – dítě. Je možné, že vaše ratolest bude ve škole zaskočena i nemenší změnou a najednou se stáhne do sebe, protože se o tom bude bát samo mluvit. Takže je třeba každý den probrat, jak bylo ve škole, co se mu líbilo, co se mu nelíbilo, co ho baví nebo nebaví atd. Alespoň do té doby, než se dítě plně adaptuje a přizpůsobí novým změnám.

Škola hrou

Již Otec národů, Jan Amos Komenský se nažil prosadit metodu učení hrou. I když je vaše dítě už školou povinné, je to pořád to samé dítě, které ještě donedávna trávilo celé dny hraním s hračkami a kamarády. Proto jim nesmíte zábavu vzít nadobro. Potom se jim škola zprotiví, protože jim bude chybět předchozí styl života a bude to pro vás všechny o dost těžší. Navíc během hry je vám dítě o dost více otevřenější, pobavíte se spolu, a navíc se vaše ratolest ještě něco naučí příjemnou formou výuky.

Hlavně buďte přístupní, vaše dítě to pocítí a bude s vámi také jednat narovinu. Ikdyž v něm vidíte stále to miminko, které jste si nedávno poprvé pochovali, stává se z něj již samostatný člověk, který se musí naučit být zodpovědný sám za sebe a vy ho k tomu musíte motivovat. Takže s ním jednejte jako s dospívajícím člověkem, ne už jako s malým dítětem. Přejeme vám hodně štěstí a hlavně pevné nervy s vaším novým školákem.

 

 

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu