Mé manželství jsem považovala za naprosto harmonické a chvílemi by se dalo říct, že naprosto dokonalé. Přesto jsem jednoho dne na kuchyňském stole našla položené papíry k rozvodu. Proč se můj muž rozhodl ukončit naše manželství, to mi došlo až o mnoho let a pár nevydařených vztahů později.
Myslela jsem si, že mám idylické manželství
Vdávala jsem se mladá. Bylo mi 24 let a se svým mužem jsem v té době už byla krásných pár let. Dávala jsem mu všechnu svou lásku a snažila se dělat vše, aby mu se mnou nic nechybělo. Každý den měl na talíři teplé jídlo, náš malý byt jsem udržovala v naprosté čistotě a myslím, že nebylo nic, co by mi mohl vytknout. Jednoduše jsme si žili sami pro sebe. Nepotřebovala jsem ve svém životě nikoho jiného – a postupem času i můj manžel zůstával už jenom se mnou a své kamarády nevyhledával.
Odchod manžela byl nečekaný
Proto mě velmi zaskočilo, když mi jednoho dne manžel podal rozvodové papíry, a se slovy, že už to takhle dál nemůže vydržet, si sbalil své osobní věci a jednoduše odešel. Tenkrát jsem ho strašně prosila, aby zůstal. Klečela jsem na kolenou, držela ho za nohu a slibovala, že ať už jsem udělala cokoli, napravím to, jen aby neodcházel. Žádné sliby nepomohly. Můj životní partner jen prohodil, že jsem ho udusila svou láskou a zabouchl za sebou dveře.
Ani druhý vztah nevyšel
Dlouhou dobu jsem se z toho nemohla vzpamatovat, ale manžel byl velmi rezolutní a zpřetrhal se mnou po rozvodu prakticky veškeré styky. Trvalo mi 3 roky, než jsem si našla nového partnera. Tentokrát jsem nechtěla nic podcenit, a tak jsem pro něj dělala, co jsem mu na očích viděla. Jediné, co jsem na oplátku chtěla bylo, aby se nestýkal se svými kamarády, protože se milujeme a nepotřebujeme, aby nám do našeho vztahu někdo zasahoval. Přesto po roce odešel.
Opustili mě všichni mí partneři
Byla jsem zoufalá, ale nechtěla jsem se vzdát, a tak mým životem prošlo ještě několik mužů. Někteří se mnou byli pár let, jiní jen několik měsíců – a vždy se opakoval stejný scénář. Pomalu jsem se začala i smiřovat s tím, že nebudu mít dítě – a dávala jsem to za vinu všem mužům na celém světě. Chtěla jsem vědět, proč mě muži opouštějí. Byla jsem vždy vzorná a pečující partnerka. Přece nebylo nic, co by mi mohli vytknout. Byla jsem tak zoufalá, že jsem se rozhodla navštívit odbornou pomoc.
Chyba byla naprosto někde jinde
Až terapie se vztahovým koučem mi otevřela oči. Ale jinak, než jsem čekala. Ve skrytu duše jsem si myslela, že mi jen potvrdí to, co jsem už dávno věděla, a tím bylo, že muži jsou na mě zkrátka zlí. Ale bylo tomu právě naopak. Až s terapií jsem pochopila, že jsem to byla já, kdo v nich zabil jejich lásku. Já je dusila přehnanou péčí a nedala jim potřebnou volnost. Chtěla jsem, aby se celý jejich život točil jen kolem mě – a tohle přece žádný normální chlap nemohl zvládnout.
Terapie mi velmi pomohla. Nyní jsem se současným partnerem už několik let a užívám si alespoň jeho vnoučat, když jsem svou hloupostí přišla o možnost mít vlastní děti.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
