Ingrid (41): Štvalo mě, jak je můj manžel při těle. Nevědomky jsem mu zničila zdraví

Vdaná jsem podruhé a svého druhého muže jsem potkala pět šesti lety na kurzu vaření, který jsem dostala od dětí na Vánoce. Byl velmi sympatický a měl moc hezký úsměv. Nejprve jsme se bavili o vaření, pak o dětech, které on už také měl z předchozího vztahu.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Témat k hovoru bylo hodně, a nakonec se z toho vyklubala láska. Již rok poté jsme stanuli před oltářem. Ihned po svatbě mě Michal zahrnoval láskou a péčí a začal vařit doma neuvěřitelně lákavé dobroty, které začal s oblibou ve velkém i konzumovat. Již předtím ale měl velmi statnou postavu a byl to chlap jako hora, během dvou let ale neskutečně přibral a já jsem ho přestala poznávat.

Co se to z něj stalo?

Láska k jídlu nás sice spojovala od samého začátku, ale popravdě jsem vůbec nepředpokládala, že by se můj milovaný muž mohl projíst až do takové podoby. Zatímco dříve jsme chodili pravidelně na procházky a o víkendech jsme absolvovali i náročnější výšlapy a výlety, do dvou let jsem měla doma lenocha, kterého zajímalo jen to, co budeme mít k obědu a k večeři. Místo výletů mě bral do restaurací nebo na ochutnávky jídel, přestal mít vlastně zájem o cokoliv jiného. Na jeho postavě se to dost podepsalo, ale újmu utrpělo i jeho zdraví.

Přišlo mi, že už společně nejsme ani šťastní, nic jsme nepodnikali a neužívali si. Tento styl života mě moc nelákal a chyběl mi můj starý Michal, a tak jsem se rozhodla mu promluvit do duše. Jenže jsem na to šla nejspíš špatně, moc jsem hrála na city, vyhrožovala jsem dokonce několikrát rozvodem. Zkusila jsem také taktiku pláče a odpírání sexu, chtěla jsem jediné, aby se Michal dal dohromady a něco málo shodil. No, málo, potřebovat dát dolů alespoň dvacet kilogramů, ale já jsem byla samozřejmě ochotná mu se vším pomoci.

Budeme hubnout společně

Na tohle už začal slyšet a šlo na něm vidět, že o tom, co jsem mu několikrát řekla, vážně začíná uvažovat. Dohodli jsme se, že začneme hubnout společnými silami. Koupila jsem nám permanentku do posilovny, chodili jsme společně běhat a domů si pořídili i rotoped, na kterém jsme se předháněli, kdo z nás ujede více kilometrů. Začala to být zábava, a hlavně se nám začalo dařit. Ve dvou se to opravdu lépe táhne, vařili jsme pořád a Michal se naučil skvělá dietní jídla, která byla excelentní.

Jenže čas plynul, a zatímco já jsem hubla poněkud zdravější formou a shazovala jsem přesně podle plánu, Michal šel s kily dolů o poznání rychleji. Myslela jsem si zpočátku, že je to rozdílným metabolismem, muži přeci jen od přírody shazují kila lépe než ženy. Mně už to vlastně i stačilo, už jsem si chtěla váhu jen udržovat a totéž jsem myslela, že bude dělat Michal. Ale on hubnul stále dál, jedl pořád méně jídla a víc a víc dřel v posilovně, nebo na rotopedu.

Prožíváte podobné životní útrapy jako Ingrid a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].

Přišla ale doba, kdy už neměl na cvičení sílu a úplně se mi ztrácel před očima. Pak jsem jej přistihla, jak po večeři zvrací na záchodě, a zpozorněla jsem. To ale pořád nemuselo nic znamenat, když jsem však se svým pátráním pokračovala, zjistila jsem, že po jídle zvrací poměrně často. Ženě zkrátka nic neujde, a když chce, přijde na všechno. Navíc pokud nemusel a myslel si, že já ho nevidím, ani nejedl a jídlo často schovával zpátky do hrnců nebo jej vyhazoval do koše. O anorexii a bulimii jsem už něco přečetla, znala jsem nejrůznější příběhy z časopisů, jen bych nikdy neřekla, že tato nemoc může postihnout i muže ve středním věku.

Můžu za to já

Teď mi dochází, že jsem ho ke všemu asi bohužel dohnala jen já sama. Tím, jak jsem na něj tlačila a snažila se mít doma hubenějšího a hezčího muže, jsem ho donutila až k anorexii. Jde o psychickou nemoc, a tak mi je jasné, že na něj musím opatrně, zkusila jsem s ním už několikrát promluvit, ale je to jako házet hrách o stěnu. Vymýšlím tedy způsoby, jak bych mu mohla pomoci. Dostat jej k lékaři totiž vůbec nebude snadná věc.

Žaneta (27): Sestra mě podrazila tím nejhorším způsobem. Přebrala mi přítele.

Vyčítám si to, možná jsem nemusela být tak urputná, věřím ale, že se nám i tento problém podaří brzy vyřešit. Nevzdám to.

Autor: Katka Procházková
zavřít reklamu