Znovunalezená síla

Všechny jsme se nad máminými slovy srdečně rozesmály. Jako bychom našly dávno ztracenou ženskou sílu. Skoro už jsem se nebála. Když to dokázala babička, proč bych nedokázala žít nový život já? „Já mám takovou radost, Eliško,“ pohladila mě. „Jestli to bude holčička, musíme zařídit, aby nedopadla s mužskýma tak, jako my.“ Usmívala se babička.

Babička mi ještě k té psychické podpoře přidala i tu hmotnou. „Můžeš jít bydlet ke mně. Budu ti s miminkem pomáhat, spolu to všechno skvěle zvládneme, a ani nám nebude smutno!“