Gabriela (23): Se sexem chci počkat až po svatbě. Můj přítel s tím nesouhlasí a vydírá mě

Sice jsem byla vychovávaná v ateistické rodině, ale sama jsem v sobě našla víru v Boha. Už v pubertě mi došlo, že tady nejsme náhodou. Život je velký dar. Stejně tak naše tělo a láska. Když jsem se během střední školy do někoho zamilovala, chtěla jsem počkat s intimním životem až po svatbě. Nyní mám přítele, který s tím vůbec nesouhlasí.

Na střední mě chápali

Mnoho mých spolužáků začalo s intimním životem už v prvním nebo ve druhém ročníku, když jsme byli prakticky ještě děti. V té době mě kluci velmi přitahovali, ale chtěla jsem se sexem počkat až na toho pravého. Když jsem měla přítele během druhého ročníku na střední, chápal mé přání. Měli jsme krásný vztah a užívali jsme si jeden druhého. Sexualitu jsme samozřejmě vnímali a v rámci možností objevovali navzájem svá těla. K sexu však nikdy nedošlo. Přesto jsme se velmi milovali. Nakonec se ale s rodiči odstěhoval do zahraničí a naší lásky byl samozřejmě konec.

Kamarádi se mi smáli, přesto mě ale chápali

Kdykoliv přišla v partě kamarádů řeč na intimní život, nebála jsem se zapojit do diskuze. Rozhodně nejsem panenka Marie a vím, že lidské tělo má svá krásná zákoutí. Všichni ale věděli, že jsem stále panna a že skutečně toužím po tom, aby se mé tělo stalo součástí skutečně pevného svazku mezi mužem a ženou. Sice si ze mne kamarádi občas dělali legraci, ale stejně jsme každý jiný a máme svá přesvědčení a názory, takže se i navzájem tolerujeme. Každý věděl, že je můj názor pevný.

Objevil se Michal

Když do mého života vstoupil Michal, můj nadřízený v práci, úplně mi zamotal hlavu. Už když jsem do nové práce nastupovala, potkala jsem ho u pohovoru. Padli jsme si do oka, ale zároveň mne dokázal pokaždé dostat do velkých rozpaků. Pracovalo se nám spolu dobře a rychle jsem se naučila všechno, co jsem potřebovala. Často jsme si dávali směny společně, protože nám to pracovně velmi vyhovovalo a klapalo. Tajně jsem se do něj zamilovala. Věděla jsem ale, že udržovat vztahy na pracovišti není dobré.

Byli jsme zamilovaní až po uši

Postupně se ke mně choval stále krásněji. Snažil se mi se vším pomáhat, přebíral nepříjemné zákazníky a choval se jako rytíř. Jednou jsme po práci zašli na skleničku, tam naše láska začala. Protancovali jsme spolu celou noc a druhý den se tomu smáli v práci. Naše partnerství vzkvétalo a já byla šťastná jako nikdy předtím. Bohužel se ale stalo to, co muselo. I když jsme si o tom již mnohokrát povídali, dožadoval se sexu. I já po něm toužila, ale mám svá jasná pravidla.

Andrea (30): Manžel je závislý na PC. Všechny mé pokusy zklamaly, nevím, jak dál.

Nakonec mě můj přítel začal vydírat. Říká mi, že jestli ho miluji, nemůžu chtít v dospělém vztahu oddělovat tělesno. Nepřijímá můj postoj. Musím přiznat, že si neumím představit vztah na celý život s člověkem, který mne odmítá přijmout takovou, jaká jsem. Svůj názor nezměním, to bych zradila sama sebe.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu