Můj přítel Ivo skončil nedobrovolně doma již před více než rokem. Firma, ve které pracoval, zkrachovala – a on z toho byl velmi špatný. Chápala jsem ho a snažila jsem se pomoci, jak jen to šlo. Z mého platu sice vyžijeme, ale nemůžeme si příliš vyskakovat. Dcera má jít za rok do školy a já bych chtěla ještě jedno dítě, které bychom si teď ale nemohli dovolit.

Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Ivo však novou práci nehledá, doma na gauči je mu dobře a ani mi s ničím nepomáhá. Občas mám chuť od něj odejít a nechat ho na tom gauči shnít.