Bydlela jsem osm let v Anglii, ale když vypukla pandemie, vrátila jsem se do Čech za maminkou, která před rokem ovdověla. Mezitím se z mojí kamarádky Alice stala maminka. Alici je už osmatřicet let a se svým mužem se snažili o dítě snad už více než deset let, nakonec se jim podařilo adoptovat tříletého chlapečka. Viděla jsem ho poprvé až v létě, když jsem se vrátila domů. Předtím mi Alice jen posílala jeho fotky.
Konečně doma
Za těch osm let jsem byla doma jen dvakrát. Když náš tatínek onemocněl a potom, když boj s nemocí prohrál a zemřel. Myslela jsem si, že v Anglii už zůstanu, před třemi roky jsem se tam vdala a taky jsem chtěla založit rodinu, jenže plány mi přetrhla právě tatínkova nemoc a potom taky pandemie. Můj muž hodně cestuje za prací, kvůli opatřením jsme se vídali málo, a nakonec jsem se rozhodla, že se na nějaký čas vrátím za svou maminkou, která psychicky hodně strádala.
Byla jsem ráda, že jsem konečně doma, tak dlouho jsem neviděla ani své přátele, a hlavně kamarádku Alici. Sice jsme byly v kontaktu po celou dobu, volaly jsme si a psaly, ale každý ví, že to není úplně ono. Alice se před dvěma lety stala konečně maminkou, když se jim s manželem podařilo adoptovat dítě. Své vlastní totiž mít nemohli.
To je ale pěkná holčička
Ihned po svém návratu jsem Alici kontaktovala a moc jsem se těšila, že ji uvidím, samozřejmě i s rodinkou. No abyste rozuměli, když mi Alice posílala fotky, zdálo se na první pohled, že mají doma s manželem holčičku. Já jsem nakoupila tedy nějaké dárečky, přirozeně v růžové barvě a nachystala jsem doma i takovou výzdobu. Když návštěva konečně přišla, začala jsem se nad tou malou holčičkou rozplývat a povídám: „Ty jsi ale pěkná holčička, jak se jmenuješ?“ Odpověď mě naprosto odrovnala. Já jsem Kamil, ale můžeš mi říkat i Kamilo.
Holka, nebo kluk?
Chvíli se zdálo, že ani nedýchám, pak mi to Alice vysvětlila. Oni se s mužem inspirovali současným trendem, a když se malý Kamil začal zajímat o barbíny, řekli mu, že se klidně může jako barbína i oblékat. Jemu se to zalíbilo, a tak ho nechávají ze sebe dělat holčičku, i když je to chlapec. No cítila jsem se hrozně a nevěděla jsem, co na to říct, nesouhlasím s tím, a tak jediné, co mě napadlo, bylo zeptat se, co na to říkají ostatní děti. Odpověď, že ti jsou jim úplně fuk, mi asi stačila, ale upřímně musím říct, že dodnes jsem to nevstřebala.
Když se s Alicí vidím, nevím, jak mám malého oslovovat, zda Kamilo, nebo Kamile. Tohle je opravdu hodně zvláštní a já tomu asi opravdu vůbec nerozumím.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
