Čtvrtý kalendářní měsíc je nejen obdobím jara, ale současně i měsícem vtípků a vzdělanosti. Hned z jeho kraje oslavujeme tzv. Apríl, dále velikonoční svátky a v neposlední řade si připomínáme i řadu významných událostí. Například 7. duben coby Den vzdělanosti, kterým se v naší historii připomíná mimo jiné i založení pražské Karlovy Univerzity roku 1348. Z astrologického hlediska dominují měsíci dubnu znamení Berana (Skopce) a Býka. Římský kalendář zasvěcoval tento pozoruhodný měsíc, plný jarního rozpuku a lásky bohyni Venuši, v řecké mytologii býval spjat zase s bohyní Afroditou. A co říkají na měsíc lásky i žertíků jednotlivé pranostiky?
Apríl! Nebo ne?
Duben je v pořadí dle gregoriánského kalendáře čtvrtým ročním měsícem. Zatímco řada jiných národností označuje tento čas termínem April/Apríl, odvozeným z latinského jazyka (Aprilis), u nás své pojmenování získal skrze stromy. Konkrétně díky dubům, jejichž větve se začínají právě v dubnu obalovat listím. Nicméně fakt, že ani název „April“ není Čechům neznámý, potvrzuje hned první dubnový den, tzv. „Apríl“, u jehož příležitosti bývají již tradičně povoleny veškeré legrácky. Pokud tedy na vás někdo v Čechách zakřičí: „Apríl!“, pravděpodobně jste se stal součástí něčího žertíku. V dubnu roku 1981 bylo v Praze poprvé slavnostně otevřeno dnešní Kongresové centrum Praha, a ve švýcarské Basileji zase založena tamní nejstarší univerzita (1460). Karel IV. byl dne 5. dubna 1355 korunován na císaře Svaté říše římské a v dubnu roku 2015, bylo např. otevřeno i moderní pokračování trasy pražského metra A. V „měsíci bohyně Afrodity“ se narodili mimo jiných i český historik Josef Pekař (1870), britská královna Alžběta II. (1926), spisovatel Egon Erwin Kisch (1885), nebo americké herečky Uma Thurman (1970) a Mary McDonnell (1952).
Pranostika sem, pranostika tam…
Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i k dubnu řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme patrně nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:
„Ranní déšť i dubnový čas jest stejný.“
„Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.“
„Když duben laškuje, bývá mnoho sena i obilí.“
„Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“
„Duben, ještě tam budem…“ (Jedna z nejznámějších dubnových pranostik, navazující na: „Březen, za kamna vlezem.“)
„Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.“
„Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všechny neděle až do letnic deštivé.“
„Prší-li na sv. Vojtěcha, neurodí se švestky.“
„Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.“
„Na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři.“ (Jedna z nejznámějších dubnových pranostik.)
„Když před Jiřím rosa, to před Michalem mráz.“
„Na svatého Marka, brambor plná řádka.“
„V dubnu hrom, nebojí se mrazu strom.“ (Jedna z pranostik, všímající si souvislosti konce zimy a bouřek.)
Pranostiky nevšední i vtipné
Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme.
„Hřmí-li v dubnu – konec mrazům.“
„Před Jiřím sucho, po něm mokro.“
„Na Velikonoce jasno – bude laciné máslo.“
„Dubnový sníh rodí trávu.“
„Jaký duben – takový říjen.“
„Duben hojný vodou – pak říjen vínem.“
„Sníh dubnový jako mrva pohnojí.“
„Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.“
„Když se v dubnu ozve hrom, chyť si kámen nebo strom.“
„Mokrý duben – hojnost ovoce.“
