Dnes jsou Vánoce spojeny s radostí, dárky a pospolitostí. Jak ale vypadaly Vánoce ve středověku?

Doktor Matthew Champion je výzkumný pracovník v oblasti středověké a raně novověké historie na St Catharine´s College v Cambridge. Díky němu se můžeme dozvědět mnohá fakta o tom, jak Vánoce vypadaly ve středověku. Dnes jsou Vánoce spojeny se štěstím, pohodou, vzájemnou lidskou blízkostí, s dárky, dekoracemi a tradičními jídly. Podívejme se, jak se toto sváteční období slavilo kdysi.

Vrchol středověkého kalendáře

Vánoce byly jedním z vrcholů středověkého kalendáře, nejen pro bohaté, ale i pro rolnictvo. Na nejdelší svátek roku, obvykle po celých dvanáct dní Vánoc, lidé přestali pracovat, domy byly vyzdobeny a v krbu hořelo. Dary se vyměňovaly, probíhaly barevné bohoslužby a veselé hostiny. Všude se zpívalo mnoho písní, tančilo se, hrála se pantomima i divadelní hry. Pro mnoho lidí, stejně jako dnes, to bylo nejkrásnější období roku.

Vánoční prázdniny

Každá sezóna měla svou vlastní křesťanskou oslavu, často založenou na starších pohanských tradicích. Středověké „prázdniny“ byly šancí na tolik potřebný odpočinek od obvyklé každodenní dřiny a na setkání se při rodinných jídlech. Tehdy bylo typické chudé menu chudých nahrazeno takovými lahůdkami, jako je maso a ryby. Stůl bohatých byl ozdoben exotikou, pojídal se například pečený páv.

Nejdelší svátky

Vánoce byly zdaleka nejdelší svátky roku a trvaly od noci Štědrého dne 24. prosince do dvanáctého dne, takzvaného Epiphany, 6. ledna. V polovině zimy došlo k zastavení zemědělské činnosti, a proto panstvo povolilo celé dva týdny volna. Sezóna zahrnovala dávání dárků a zdobení domů girlandami a věnci z přírodních materiálů.

Ozdobné tradiční rostliny

Cesmína se zelenými listy a jasně červenými plody byla považována za ideální zimní dekoraci už od starověku. Starověcí keltští druidové si mysleli, že jde o rostlinu posvátnou a schopnou odrazit zlé duchy. Římané ji používali jako dar k projevení úcty a dobré vůle. Jmelí je další výzdobou používanou už po staletí. Lidé jej považovali za nositele plodnosti či ochránce plodin. Dlouho předtím, než se vánoční stromek stal středobodem vánočních oslav, bylo právě jmelí dominantou domácích dekorací.

Vánoce v panství

Aristokracie, pohodlně usídlená v hradech a zámcích, si 25. prosince vyměňovala vánoční dárky, jako například jemné oblečení a šperky. 1. ledna proběhlo další kolo dárcovství. Tyto „první dary“ v nadcházejícím roce byly považovány za znamení štěstí. Ale stejně jako dnes, velkou radost přinášelo množství různých druhů jídel.

Vánoční hody

 

Obvykle se konaly ve Velké síni hradu nebo panství. Jako první byla servírována polévka – vývar nebo slabý guláš, dále zeleninový guláš a jako maso volili bohatí méně obvyklé a jemnější druhy masa, ryby a mořské plody. Maso se peklo na rožni nad otevřeným ohněm. Kuchaři připravovali vánoční jídlo opravdu vybraně, klasikou byla kančí hlava na talíři nebo labuť či páv pečení v peří. Dezert se skládal z hustých ovocných krémů, pečiva, ořechů a exotického ovoce, například pomerančů, fíků a datlí.

Vánoční hry

Běžně se na Vánoce lidé bavili hraním karet nebo kostek a deskových her. Šachy, dáma, backgammon a další se těšily také velké oblibě. Mezi šlechtou, ale hlavně mezi chudými byla oblíbenou hrou „Král fazole“. Hra byla o tom, že osoba, která našla fazoli skrytou v chlebu nebo ve speciálním dortu, se stala „králem“ nebo „královnou“ s možností vládnout nad ostatními a napodobovat chování krále či královny u slavnostního stolu.

Našli jste pro sebe v dávném středověku nějakou novou inspiraci?

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu