Se svým přítelem jsem už čtyři a půl roku. Žijeme spolu, jeho rodina mě zbožňuje, a už rok diskutujeme o vážné budoucnosti. Myšlenka manželství a dětí je našim denním tématem, a vím, že jsem si nemohla vybrat lepšího člověka, se kterým bych strávila zbytek života. Tomáš je laskavý, inteligentní, veselý a finančně stabilní partner. Ovšem jednu špatnou vlastnost má. Je sobecký v posteli.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
S Tomášem nevím, co je orgasmus
Dokonce ani v počátcích našeho vztahu mě nikdy nedokázal uspokojit. Mám pocit, že sex s ním je závod, a ten, kdo jako první dosáhne orgasmu, je vítěz. Poražený nic nedostane a vítězem je vždy on. Nikdy nezačne předehru a upřímně řečeno, zdá se, že nemá zájem dělat nic jiného než samotný akt. Já se o orgasmus snažím, ale k tomu potřebuji jiné formy sexuálního styku, aby mě dostal do nálady.
Připadám si jako žíněnka
Jakmile dosáhne svého vrcholu, jeho účast při této intimní chvilce skončila. Po takovém rychlém sexu se často cítím sama, vztekle, frustrovaně, zatímco on pomalu usíná. Po těch letech si na tento způsob našeho milování začínám zvykat. Snažila jsem se s ním o tom v minulosti mluvit, ale urazil se, což vedlo k hádce. Už jsem v sobě nenašla odvahu toto téma vynést znovu na povrch. Snažila jsem se vyrovnat i se svou sobeckostí v posteli, ale opravdu mi to vadí.
Tomáš na předehry nemá čas
Když jsem se mu snažila naznačit, co se mi líbí, že bychom mohli vyzkoušet něco nového, jeho častá odpověď je, že je velmi unavený a nemá čas na zdržování. Noc, co noc sním o pořádném divokém sexu, který si užiji i já. Sním o orgasmu a přeji si ho alespoň jedenkrát zažít. Jsem tak zoufalá, že mě napadlo najít si i milence. Ale vždy tuto možnost zavrhnu. Nedalo mi to, dokonce jsem navštívila i odborníka. Ten mě však odkazoval na komunikaci na toto téma s Tomášem. Věděla jsem, že to je bez šance, on se o těchto věcích bavit nechce.
Několikrát jsem se pokoušela převzít iniciativu
Dvakrát jsem se Tomáše snažila překvapit já, oblékla si erotické prádlo, navodila atmosféru začala ho líbat od shora dolů. Jakmile jsem se přiblížila jeho chloubě, vzal mi hlavu a svůj penis mi strčil do pusy. Stačilo pár pohybů a Tomáš vyvrcholil. Vstal, šel se osprchovat a opět usnul. Tehdy jsem i brečela, cítila jsem se zneužitá, nepochopená.
Mimo postel je Tomáš tak starostlivý a velkorysý, ale jakmile jsme v ložnici, je všechno o něm, a mám pocit, že moje potřeby pro něj nejsou důležité. I přes všechny jeho skvělé vlastnosti mám pocit, že díky problémům v naší ložnici bych v manželství jenom trpěla. Už teď si připadám jako pouhá prázdná schránka.
Nejvíc se děsím toho, že budu muset začít znovu. Tomáše už znám tolik let, nechce se mi hledat a poznávat nikoho jiného. Ale jinou možnost nevidím. Má někdo nějaký tip, co mám dělat?
