Mám hrozně hodnou babičku, která už ale věkem hodně zapomíná anebo je občas zmatená. Vzala jsem si ji na starosti, protože bydlím ve větším bytě a jsem tam sama. Babičku si k sobě tedy beru na víkendy nebo u mě spí, když má vyšetření v nemocnici. Ona je totiž z vesnice, kde se o ni stará naše dobrá známá. S babičkou jsem si už užila spousty trablů, což je asi normální. Ale na jeden její exces vzpomínám nejvíce.
Přespíš u mě, když máš zítra vyšetření
Stav babičky se dost zhoršuje, takže s ní musím pořád chodit na různá vyšetření. Když jdeme k lékaři, nechávám si ji doma na noc, chci si s ní i hodně povídat. I když je totiž občas mimo, je pořád poměrně veselá a společenská a samotou hodně trpí. Babičku znám jako starou šprýmařku, vždycky jsem k ní ráda jezdila na víkendy a na prázdniny, pořád něco vymýšlela a vyprávěla nám různé historky z mládí.
Nikdy se nevdala, v tehdejší době vychovávala mou mámu sama a byla za exota. Byla taky jedinou, kdo se mě neustále neptal, zda už někoho mám a netlačil mě do rodiny.
Babičko, to je Marek a opraví ten kohoutek!
Měla jsem už asi měsíc povolený kohoutek v kuchyni, ale protože je to dost starý dřez a mě už jednou zůstala celá baterie v ruce, když jsem se to snažila opravit, poprosila jsem svého souseda Marka, aby se na to přišel podívat.
Babička se dívala na svůj oblíbený pořad v televizi, Marek přišel a mě volal kurýr, že má pro mě balíček, abych si seběhla dolů. Aby se babička nebála, upozornila jsem ji na to, že v bytě je cizí muž, že se jmenuje Marek, a že nám přišel opravit kohoutek na vodu ve dřezu. Ona mi to odkývala a já jsem šla pro balíček.
Zvědavost jí nedala
On je Marek mým sousedem a kamarádem již dlouho, asi čtyři roky se mě snaží pozvat na rande, ale moc dobře ví, že bych to musela odmítnout. Mě prostě nepřitahuje, zato babička na něj byla zvědavá a šla ho omrknout, zatímco jsem byla pryč. Trošku ji asi zmátlo, jak o mně Marek pěkně mluvil, že ho stihla pozvat na oslavu svých narozenin, která měla být o víkendu. Marek dostal naději, zatímco babička si myslela, že už je ruka v rukávě. A já jsem nic netušila.
Máš moc hodnou babičku, těším se, až ji zase uvidím
Přišla jsem nahoru, babičku jsem odvolala na jídlo a na léky a Marek mezitím opravil kohoutek. Usmíval se na mě ale jinak, než obvykle a při odchodu mi řekl, že mám moc hodnou a sympatickou babičku, a že se bude těšit až ji i mě zase uvidí.
Také se mě zeptal, co by měl přinést, tak jsem mu řekla, že má babička ráda ovocné bonbóny s náplní a rozloučila jsem se s ním. No kde by mě napadlo, že to myslí jinak než tak, že babičku i mě zase uvidí v domě, když u mě tak často spí – a taky mi přišlo milé, že jí chce přinést bonbóny. Omyl!
Dášin přítel dorazil!
O víkendu se konala oslava narozenin babičky opět u mě v bytě, byla tam jen nejbližší rodina, když zazvonil u dveří Marek s kyticí v jedné ruce a s ovocnými bonbóny v druhé a babička nadšeně zvolala, že Dášin přítel už dorazil. Máma se málem udusila chlebíčkem, já jsem vypila sklenku vína na ex – a Marek s babičkou se smáli od ucha k uchu. Vůbec jsem nevěděla, jak by bylo vhodné z té trapné situace vybruslit, a tak jsem to raději hrála. Pak jsem ale měla co vysvětlovat.
Se svou babičkou se prostě nenudím.
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
