Dan (36): Přítelkyně je slavná. Zprvu mě to vzrušovalo, dnes její slávu nesnáším

Slavní lidé. Osobnosti, o kterých se píše, jsou v televizi a jejich jména zná každý. Moje přítelkyně Dana sice není filmová hvězda ani zpěvačka s řadou ocení, přesto ji lidé znají. Možná by se dala její „práce“ nazvat: „Všudypřítomná celebrita“. Proslavila se umisťováním různých snímků na sociální sítě. Je šikovná, o tom žádná. Přesto její slávu nemohu v poslední době ani cítit.    

Osvětlovač a hvězdičky

Asi každý z nás někdy snil o situaci, jaké je, mít za životního partnera či partnerku někoho slavného. Má generace toužila nejvíce po filmových hvězdách a legendách zahraniční pop music. Holky přitahovali namakaní svalnatí herci a kluky zase vnadné zpěvačky, pokud možno, co nejspořeji oděné. Byly to sny. Přesto se mezi námi našli i tací, kteří si svůj sen snažili nějakým způsobem realizovat, a setkání s celebritou, alespoň tuzemskou, vyšli vstříc. Většinou neúspěšně. Přesto tu a tam objevíme zářné výjimky. Dnešní generace mladých má své zájmy „v těchto končinách slávy“ rozšířené i o nejrůznější „mnoho-celebrity“. Sní se o modelkách, fotografkách, blogerkách, sportovcích, výrazných manažerech i kontroverzních lidech, kteří se prostě nějak proslaví. Zkrátka, v současné době je výběr hvězd a hvězdiček pestrý. 

Ač to může působit, že k tzv. lovcům „celebritích trofejí“ patřím sám, nikdy tomu tak nebylo. Vždycky jsem byl obyčejný kluk, který se, pokud možno, drží rád vzadu. Popředí mi nesvědčí a pódia nejsou pro mne. I proto jsem předpokládal, že má práce skončí jednoho dne na pozici prodavače v supermarketu a nebude mi tam nic chybět. Přesto osud měl s mou osobou jiné plány. Díky známosti mého otce se mi naskytla náhodná příležitost, získat hned po střední, zaměstnání osvětlovače. Jistě, pár věcí jsem se před nástupem naučit musel, ale stálo to za to. Jak jsem už řekl, baví mě, být v pozadí a práce osvětlovače je pro podobnou duši přesně to pravé. Člověk se pracovně dostane na nejrůznější místa, ale pro lidi z pódia i hlediště je mnohdy absolutně neviditelný. Osvětlovač, kameraman, zvukař… To všechno jsou lidé, které si, pokud zrovna nepracují u filmu, mnozí lidé málem pletou s věšáky na kabát či pouličním osvětlením. Zkrátka, jako bychom nebyli. Obzvlášť, pracujeme-li živě v terénu, na nějaké společenské akci, rozhovoru či vystoupení. Jenže, v tom je to kouzlo. Jste součásti společnosti, ale ta vás přitom nevidí. Někdy záměrně, jindy doopravdy.

Celebrity moc rád nemám    

Už za mého mládí se v médiích hojně rozmohl název „celebrita“. Původně šlo o charakteristiku lidí, kteří jsou slavní, bohatí, vlivní, ale také něco umí. Bohužel, v posledních letech mi přijde, že některé „rychlokvaškové celebrity“ nesplňují ani to. Nicméně, pojďme v příběhu dál. 

Jako osvětlovač jsem se dostával především na různé společenské akce. Předávání cen, vyhlašování výsledků, různá představení. Přesně to jsou momenty, kde se s řadou osobností setkáte z očí do očí a snadno si tak můžete udělat vlastní úsudek. Můj býval různý. Pozitivní i rozpačitý. Část mediálně slavných lidí totiž přehrává, a když se pak vypne kamera, tváří se jinak. Rozhodně ne tak vesele a optimisticky. Sbalit za partnerku celebritu, proto nemohlo být mým cílem. Dávní spolužáci ze školy mi sice práci osvětlovače záviděli, ale já je ujišťoval, že není co závidět. Už z hlediska ohodnocení ne. Ale, nechával jsem je většinou na pospas snům. Když si myslí, že do nějakého obyčejného osvětlovače se může zakoukat i filmová hvězda anebo nějaká věhlasná manažerka, jenom proto, že se potkají v jedné budově, tak ať si to myslí… Přesto, v obecné oblasti seznámení, o takové science-fiction zase nešlo. Jako první jsem na jedné akci potkal Helenku. Ta pracovala jako číšnice a zdála se mi být hezká a šikovná. O jedné pauze v programu, jsem ji proto oslovil a předal kontakt. Vždyť pokud by chtěla, ozve se, což se zanedlouho stalo. S Helenkou jsme pak začali chodit na společné procházky, občas do restaurace a zanedlouho byl docela příjemný vztah na spadnutí. Myslel jsem si, že s ní už zůstanu. Jenže, pak mi, jak se říká, ruplo v bedně. 

Dokonalá Dana

Na jiné společenské události, kde Helenka nepracovala, jsem totiž potkal Danu. Nebyla to číšnice ani nic tomu podobného, ale slavná tvář ze sociálních sítí. Helence byla vlastně trochu podobná, ovšem jen vizuálně. Charakterem nikoliv. Helenka byla tichá a nenáročná, zatímco Dana byla živel. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale zakoukal jsem se na první pohled. Dokonce i navzdory faktu, že jsem celebrity moc rád neměl a vždycky si o nich myslel své. Jenže tahle holka byla jako z jiného světa. Nakonec mě definitivně dostala na to, o čem jsem u celebrit přitom pochyboval. Na svůj něžný přednes na pódiu, kde srdceryvně vysvětlovala, jak je jen obyčejná holka a žádná celebrita. V mé hlavě něco přeskočilo a já si nedovedl pomoci. Miloval jsem v tu chvíli celebritu, která se jako dost rozmarná celebrita očividně chovala, přestože nahlas o sobě stále opakovala, kudy chodila, jak je tichá a obyčejná. Baštil jsem jí to i s navijákem. Zkusil štěstí, předal na sebe kontakt a, světe div se, Dana se mi opravdu ozvala. Sešli jsme se. Jednou, dvakrát, třikrát… V tu chvíli mě už měla obtočeného kolem prstu. Netrpělivě jsem vyčkával každou její sms a po první společné noci se rozhodl, s Helenkou rozejít. Jak těžce rozchod brala, snad ani nemusím říkat. Dana byla najednou středobod mého světa, a co mi dělalo obzvlášť dobře, pak to, co mi bývalo nejvzdálenější. Chlubení se s ní před kamarády. „Jsem borec, chodím s celebritou.“ Říkal jsem si doma u zrcadla a vůbec neviděl, za jakou cenu, že si Dana se mnou jen tak hraje a já kvůli ní opustil hodnou holku.  

Nepřehlédněte: Brigita (29): Dcera našla můj vibrátor a donesla ho ukázat spolužákům do školy. Učitelka mi to dala sežrat.

Zvrat

S Danou jsme sice nějaký vztah navázali, ale už po pár měsících silně chatrný. Miloval jsem ji. Vždyť i křestní jméno nás spojovalo. Jenže jejím skutečným světem byl pouze objektiv vlastního mobilu, popřípadě objektivy novinářů… Na svého kluka brzy zapomněla a dodnes na něj nemá mnohdy kdy. Vrcholem bylo už to, když jsme se jednou, neplánovaně oba sešli na akci a ona mě vehementně před ostatními zapřela. Ne proto, že bychom se tak někdy dopředu dohodli, ale prostě proto, že se jen momentálně styděla přiznat vážný vztah s klukem, který je jen obyčejný a chudý osvětlovač čili „stojan na kabáty“. On totiž „ten osvětlovač“ byl stejně jen úlet na pár nocí, kdy si zřejmě chtěla dokázat, jak moc žádoucí je, že může mít jakéhokoliv muže, kterého si zamane… Tím už jsem si dnes jist. Čekám proto, kdy z její strany přijdou kopačky. Nechci jí totiž udělat radost, abych byl v této věci první. A mé poučení? Někteří lidé z řad celebrit jsou skutečně skvělí lidé. Na pódiu i mimo něj. Přesto, ne každý, kdo se dnes pyšní a sám zařazuje pod pojem „celebrita“ za něco stojí.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.

Autor: Katka Procházková
ZAVŘÍT