Problém u nás starší generace je, že si často neumíme přiznat, kým ve skutečnosti jsme. Obzvlášť, jedná-li se o naší sexuální orientaci. Máme totiž pocit, že bychom tím něco ztratili, anebo naopak, že by nám cosi přebývalo. Ztracena by byla „pověst nezajímavého člověka“ a přebývaly by klepy sousedů. Možná, že v černobíle viděném světě to tak bude. Jenže, ptá se „černobíle natřený“ svět také na to, jestli jsme šťastní a můžeme se při tom všem sebeklamu, podívat vůbec kdy do zrcadla? 

Tento článek vychází ze zaslaného textu od našeho milého čtenáře. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.