Březen: Měsíc plodnosti i „bojů za lepší zítřky“. Co o něm říkají pranostiky?

Třetí kalendářní měsíc je obdobím, v němž svádí jaro každoročně se zimou svůj nejtvrdší souboj. Chvíli vítězí jaro, chvíli ještě zima. Přesto je v rámci naší zeměpisné polohy už po staletí jasné, komu pomyslné vítězství nakonec kalendářně, i z hlediska samotného počasí, připadne. Březen je nejen měsícem jara a nových začátků, ale třeba i změn času, který se v jeho posledním týdnu proměňuje ze zimního zpět na letní. Astrologicky patří měsíc „plodnosti a rozpuku“ zrozencům znamení Ryb a Berana (Skopce). V březnu obvykle počínají přípravy na velikonoční svátky. Připadá na něj i Mezinárodní den žen (8. 3.) nebo výročí narození našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka.          

Březen, březost nebo boj?

Březen je dle gregoriánského kalendáře třetí kalendářní měsíc a se svými 31 dny patří k nejdelším v roce. Zajímavostí je už samotný název, který bývá odborníky v tuzemsku vysvětlován ze dvou různých hledisek. Jedno praví, že vzešel od slova bříza a souvislosti s rozpukem bříz v tomto období, jiné spojuje název se slovem březost, tj. stavem, do něhož se na počátku jara dostává každoročně většina zvířecích samiček. Neméně zajímavá je ovšem i zahraniční verze, kde např. anglické March, vychází ze souvislosti s mytologickým bohem bojů Martem (Mars), astrologickým pánem znamení Berana. Březen je všeobecně měsícem nových začátků, v jehož závěru slavíme každoročně narození J. A. Komenského nebo naopak v počátku Mezinárodní den žen. Dne 7. března roku 1850 se v Hodoníně narodil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V březnu roku 1999 se Česká republika připojila k členským státům NATO. V roce 1955 se mj. narodil i slavný americký herec Bruce Willis, a roku 1950, rovněž v březnu, bylo kupříkladu objeveno tzv. kalifornium, své doby nový radioaktivní chemický prvek.        

Pranostika sem, pranostika tam…

Podobně, jako k jiným měsícům, vztahuje se i k březnu řada pranostik. Termín pranostika se vyvinul z řeckého slova „prognósis“ a znamená předpověď. Konkrétně pak jde o projev lidové slovesnosti, týkající se určitých předpovědí, nejčastěji z oblasti počasí. U nás je obliba pranostik datována od roku 1580. Některé i dnes dobře známe, jiné jsme patrně nikdy neslyšeli. Pojďme se proto podívat na nejznámější a nejzajímavější z nich:

„Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.“ (Známá pranostika o nestálosti.)

„Březnové slunce má krátké ruce.“ (Jaro ještě nemá plnou sílu.)

„Studený marec, mokrý máj – bude humno jako ráj.“ (Chladno v březnu, déšť v květnu.)

„Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.“ (Předčasné léto může vystřídat přechodná zima.)

„V březnu prach – jistý hrách.“

„Březen bez vody – duben bez trávy.“

„Březnové mlhy – za sto dní déšť.“

„Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.“ (Pokud je v březnu ještě sníh, hrozí povodně.)

„O svatém Tomáši, sníh bředne na kaši.“

„Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.“

„Březen – za kamna vlezem.“ (Patrně nejznámější a nejužívanější pranostika dodnes.)

„Jak prší v březnu, tak také v červnu.“

„Na svatého Řehoře, čápi letí od moře.“ (V březnu se vrací některé typy z říše ptactva.)

„V březnu vítr břízy fouká.“ (V březnu začínají rašit břízy.)

„Na déšť březnový, následuje požehnání boží.“

„Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.“

Pranostiky nevšední i vtipné

Některé z pranostik bývají známé a dodnes používané, u jiných se občas nad lidovou tvořivostí pousmějeme.

„Březnový sníh zaorat jest, jako když pohnojí.“

„Lépe od hada být uštknut, než v březnu od slunce ohřát.“ (Strach ze zimy, doznívající v létě.)

„V březnu prach a v dubnu bláto, sedlákovi roste zlato.“

„Čtyřicet mučedníků – čtyřicet mrazíků.“ (Vztahuje se ke dni 10.3.)

„Na svatého Řehoře, žába hubu otevře.“ (Humorná pranostika o jarní aktivitě žab.)

„Na svatého Řehoře, svačina se vyoře.“

„Matička Boží kuželíček složí.“ (Tj. Panna Marie, vztahuje se ke dni 25.3.)

„O svaté Balbíně, bývá už po zimě.“

Autor: Lenka Svobodová
ZAVŘÍT