S Pavlem jsem chodila během jednoho roku na střední. Pro mě to byl doslova „Bůh“. Byla jsem jím téměř posedlá, a jeho občasná odtažitost ve mně vyvolávala velkou touhu s ním být co nejvíce. Pavel měl už po škole a chodil do práce, zatímco já stále ještě studovala. I proto mi ho holky tolik záviděly. Ale něco se během vztahu pokazilo a my se rozešli.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Bolest z rozchodu trvala velmi dlouho
Náš rozchod jsem nesla velmi špatně, celou střední jsem na Pavla neustále myslela a srovnávala jiné kluky s ním. Pořád dokola jsem si v hlavě sjížděla naše chvilky, co jsem mohla asi udělat špatně. Pavel byl docela komplikovaný a bylo skutečně velmi těžké se v něm vyznat. Měl kolem sebe spoustu holek, s některými si i vypisoval a mě asi přitahoval ten pocit, že „není jenom můj“.
Téměř každý den jsem Pavla sledovala na sociálních sítích, což mi ještě více ubližovalo. Nedokázala jsem se od něj odprostit jako jiné holky, amoji rodiče i kamarádky ze mě byli už zoufalí. Všechny jejich rady jsem si vyslechla, ale zase druhým uchem vypustila, věděla jsem jedno – že chci Pavla zpět.
Radek byl náhradou za Pavla
Po střední jsem nastoupila na vysokou školu, kde jsem studovala umění. Na některých mých přednáškách jsem začala potkávat Radka, který byl velmi okouzlující. Byl zábavný, akční, nuda s ním rozhodně nebyla. A jeho vzhled? Hezčího kluka jsem snad nepotkala. Po půl roce stýkání jsme spolu začali chodit. Konečně jsem se zase cítila volná, na Pavla jsem si občas vzpomněla, ale Radek byl pro mě na prvním místě.
Trávili jsme spolu každou chvilku, dokonce jsme se k sobě na začátku druhého ročníku sestěhovali. Navzájem jsme si pomáhali s učivem, navštěvovali jsme různá muzea, měla jsem vše, co si holka mohla přát. Jenže při jedné návštěvě muzea jsme narazili na Pavla s jeho sestrou. On na umění nikdy moc nebyl, takže jsem po něm viděla, jak moc ho to nebaví. Pozdravili jsme se a šli dál.
Jednoho večera mi přišla od Pavla smska
Já měla v hlavě velký zmatek, znovu se mi připomněly společné chvilky, byla jsem ráda, když Radek odjel na víkend k rodičům, já celý ten čas strávený o samotě bojovala se svými předsudky. Pavel se večer ozval. Přišla mi zpráva, ve které bylo psáno: „Moc ti to dnes slušelo, rád jsem tě zase viděl. Asi jsem udělal chybu“. Proč mi tohle ksakru píše? Od té doby jsme si zase pravidelně psali a občas jsme se i stýkali.
Radkovi jsem už nedokázala lhát a s pravdou šla ven. Byl to pro oba šok, náš vztah byl bez jediného mráčku, dokonce se mi přiznal, že mě chtěl požádat o ruku. Sice to byl bolestivý rozchod, ale já se těšila zase na Pavla. Koupili jsme si společný byt a já začala Pavla poznávat tak, jak jsem chtěla. Po vysoké jsme se vzali, a dokonce máme i dceru.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Anna a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Udělala jsem ten nejhorší krok v mém životě
Pavel je velmi spokojený, ale já? Já přímo trpím. Jeho jsem si zřejmě ve svých mladých letech vysnila naprosto jinak. Teď mi vadí každý jeho pohyb, nemáme absolutně nic společného a naše komunikace? Ta je jen velmi jednoduchá, a já bych si moc přála s ním vést ty dlouhé debaty o životě jako s Radkem.
Každý den sama se sebou bojuji a snažím se přesvědčit, že jsem si vybrala správně (i přes to, že vím, že Radek byl ten pravý). Vzhledem k mému povolání Radka občas potkávám, nyní je šťastně zamilovaný, svým způsobem mu to i přeji, ale bolí mě ho tak vídat.
Ale mám, co jsem chtěla. A to už nezměním, už kvůli dceři ne.
