Občas se mi stane, že jsem úplně vyšťavená, a tak na chvíli usnu společně se synem. Ten už má ale čtyři roky a moc se mu spát po obědě nechce, občas tak usnu jen já. Nedávno jsem tak zabrala asi na půl hodinky a syn si začal hrát s mojí kabelkou.
Budeme se dívat na pohádku
Vždycky po obědě si jdeme společně pustit pohádku a u té usínáme. Maminka tedy častěji, v noci totiž chodím na brigády. Syn je hodný, většinou se dívá v klidu na pohádku, občas ho ale zaujme něco okolo, naposledy to byla moje kabelka, kterou jsem si nechala na zemi v koutku pokoje. Když jsem procitla, nestačila jsem se divit. Po pokoji byly rozházené moje věci, nejvíce ho samozřejmě zaujaly papírové kapesníčky, vlhčené ubrousky a vložky, které se daly lepit na nábytek.
Musím to uklidit
Bylo jasné, že tu spoušť musím uklidit a synovi vysvětlit, že vložky nejsou tak úplně určené pro hru, v tom ale zazvonil zvonek a ozval se pošťák, který pro mě měl doporučený dopis. Synovi jsem dala mikinu, obula jsem ho a společně jsme šli dolů převzít si dopis. Pošťák si začal s námi povídat, malý se na něj smál a ptal se ho, na co má tak velkou brašnu, já jsem na něj hodila pár úsměvů a šli jsme.
Výbuch smíchu
Když jsem se otočila a chtěla odejít, začal se pošťák strašně smát a cítila jsem, jak mi sahá po zádech. Tak jsem se otočila a zeptala se ho, co to dělá, že jsem vdaná, on se ale pořád smál a chtěl mi jakoby něco říct. No já jsem to pochopila jinak – usmíval se na mě, když mi dával dopis, povídal si se synem, okamžitě mi blesklo hlavou, že mě balí. A tak jsem mu to chtěla vysvětlit, že už doma tatínka máme.
No chyba v úsudku, pošťák mi jen ze zad chtěl sundat nalepenou vložku, kterou mi tam syn dal, když jsem spala. Cítila jsem se fakt hrozně trapně.
