Říká se, že zatímco příbuzné si nevybereme, o přátelích rozhodnout můžeme. Pravda. Alespoň potud, pokud nenarazíme na člověka, který je navrch samý lesk, ale uvnitř tak zkažený, jako maso, zapomenuté mimo ledničku. Danu jsem poznala před řádkou let coby prvotřídní dámu. Na rozdíl ode mne byla úspěšná podnikatelka, oblékala jen ty nejdražší modely, a všude se to kolem ní hemžilo posluhujícími „poskoky“. Kam přišla, tam se lidé, ani nevím proč, „klaněli“. Do chvíle, než jí vlastní panovačnost zlomila vaz. Teprve tehdy zjistila, že má po boku i cosi jako kamarádku…