Ze začátku jsem si říkala, že to bude fajn, mít s tchyní dvojdomek. Občas pohlídá malou a my s manželem na sebe budeme mít více času. Místo toho nám neustále leze do soukromí. Hledá na mě samé chyby a místo toho, aby to řešila se mnou, když se jí něco nelíbí, pomlouvá mě za zády před mým manželem. Takto se nedá žít.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
S tchyní jsem vycházela skvěle
Když se mě jednoho den můj manžel zeptal, zda bych nechtěla příjmovou nabídku mé mámy a přestěhovat se k ní do druhé části domu, byla jsem nadšená. My jsme i s malou dcerou bydleli v panelákovém domě a představa vlastní zahrady mě velmi lákala. Tchyně tam sice měla nájemníky, ale končila jim nájemní smlouva – a ona se ji rozhodla dál neprodloužit. A tak jsme se za necelé tři měsíce stěhovali k ní.
To, že budeme bydlet skoro společně s tchyní, mi nevadilo. Dobře jsem s ní vycházela a častokrát jsem si říkala, jak velké mám štěstí, že je taková, jaká je. Častokrát jsem poslouchala své kamarádky, které si na své tchyně jen stěžovaly. Lezly jim do soukromí, nebo nechtěly pomoct s hlídáním, když to opravdu nutně potřebovaly. Moje tchyně byla jiná. Vždy mi s malou ráda pomohla a nestarala se do mého vztahu s jejím synem.
Častokrát k nám přišla bez ohlášení, ale mně to nevadilo
Ze začátku všechno fungovalo skvěle. Tchyně hlídala naši dceru, abychom mohli v klidu přestavět naši polovinu domu, jak se nám to bude líbit – a já jsem ji byla neskutečně vděčná. Nevadilo mi ani to, že k nám domů přicházela, jak se jí to hodilo, ovšem bez ohlášení. Brala jsem to jako samozřejmost, když bydlíme jen přes zeď. Vlastně jsem dělala to samé. Sem tam mi došla mouka nebo vajíčka, a tak jsem si to k ní chodila půjčovat.
Jednoho dne, když opět nečekaně přišla, jsem akorát měla velké praní. Byla to taková moje malá úchylka, že jsem jednou za tři měsíce vytáhla všechno oblečení ze skříně a přeprala jsem ho. Ne, že by bylo špinavé, ale už nevonělo aviváží, a to mi vadilo. Když jsem uslyšela zaklepání, nedošlo mi, že mám otevřené dveře do koupelky. Díky tomu tchyně viděla ty haldy prádla, které jsem se chystala vyprat. Ale nic neřekla a odešla.
Tchyně na mě začala žalovat manželovi
Odpoledne přijel muž z práce a ještě dříve, než si vůbec stihl sundat boty, byla u nás tchyně a žádala ho, jestli by nemohl jít na chvíli k ní, protože s ním chtěla mluvit. Vrátil se až skoro po hodině a byl vzteky bez sebe. Jeho máma na mě žalovala. Stěžovala si, že nejsem schopná udržet doma pořádek a máme všude haldy prádla. Jemu hned došlo, že jsem asi opět prala všechno oblečení, ale své matce to nedokázal vysvětlit.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Alice a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Od té doby ke mně tchyně změnila přístup. Začala mě neustále špehovat a donášela mému manželovi. Jednou jsem špatně okopala záhon, jindy jsem měla televizi puštěnou moc nahlas. Můj muž si to samozřejmě vždycky řekl a já jsem už byla opravdu hodně naštvaná. Nejvíc mi vadilo, že mi to tchyně není schopná říct do očí a jen mě za zády pomlouvá. Už se mi to naše společné soužití tak moc nezamlouvalo.
Jednoho dne to však tchyně hodně přehnala
Poslední kapkou bylo, když jednoho dne manžel přišel s tím, že se nestarám řádně o naši malou dceru. Hrála si venku na dvoře, zakopla a rozbila si koleno. Moje tchyně však vše zveličila. Já v té době totiž sekala opodál trávu. Ale podle ní, jsem se válela a nedávala na ni pozor. Nazvala mě nezodpovědnou matkou. V ten moment se mi snad vařila veškerá krev v žilách a rozhodla jsem se už dál nemlčet.
Jarmila (51): Mám panický strach ze psů. Co si ale pořídil soused, to byla bestie.
Okamžitě jsem si to šla s manželovou matkou vyřídit. A servítky jsem si nebrala. Křičela jsem na ni, ať se laskavě stará o své věci. Vykřičela jsem ji všechno, co jsem měla na srdci a pak jsem šla poprosit manžela, zda bychom se nemohli vrátit bydlet do bytu. On kupodivu souhlasil.
