Jsou „toho“ plné noviny, internet i nejrůznější ženské časopisy. Není se před „tím“ kam schovat a já začínám v posledních letech propadat panice. Řeč je o orgasmu. Prožitku, kvůli kterému, tak nějak především, navazujeme mezilidské intimní vztahy. Jenže, ať se snažím jakkoliv, jsem jím stále nepoznamenaná. Někdo by řekl, že jde o detail, jenže mně tento „detail“ komplikuje nejen vztahy, ale i život.
Žádaná dívka
Na základce i na střední jsem patřila vždycky k nejžádanějším dívkám. Kluci mě obletovali a já proto nemusela hnout prstem. Vysoká, dlouhovlasá blondýnka s postavou modelky o velmi ženských křivkách. Asi tak jsem vypadala už někdy ve čtrnácti. Těžko se šlo divit rodičům, když o mne měli strach. To, že pohledy mužů přitahuji, jsem dobře věděla, přesto situace nevyužívala. V podstatě, když se vrátím v duchu zpět, vidím, jak moc jsem byla nad věcí a namyšlená. Říkala jsem si totiž, že něco tak „extra“, jako jsem já, si kluci/muži prostě musí zasloužit. Rychlovky, probíhající někde tajně v dětských pokojíčcích, kde ze stěn ještě visí zbytky plakátů s hrdiny oblíbených animovaných seriálů anebo ve tmě svítící zvířátka, mě nelákaly. Řekla jsem si, že mé poprvé bude dospělé a také jsem se podle toho zařídila.
Poprvé v osmnácti
O čem sex je, jsem měla předem nastudováno ze všelijakých časopisů a internetu. Dobře jsem věděla i to, za jakým účelem probíhá, (pokud nebudu počítat početí potomka). Zbývala už jen vážnější známost. Z kluků jsem si mohla doslova vybírat, přesto mi pro podobný okamžik učaroval až kolega mého táty v práci. Byl sice o dvanáct let starší, ale možná přesně to byl důvod, proč mě zaujal. Jako většina žen, ctila jsem i já názor, že muž by měl být o nějaký rok starší než žena. Dvanáct let mi přišlo akorát na hranici, aniž by se jednalo o rozdíl přehnaný. Nejsem totiž zastánkyní velkých věkových rozdílů. Ivan, jak se jmenoval, se mi zdál dokonalý. Do práce chodil v šatech, po práci zase v sympatickém sportovně elegantním outfitu. Navíc, stačilo jen pár setkání na to, aby ze mne byl dočista pryč. Ruka byla v rukávu a brzy mne pozval nejen do firemní kantýny na kávu, ale později i do příjemné restaurace na večeři. Byla jsem šťastná. Líbil se mi a především mě těšila okolnost, že tam, kde měly mé spolužačky ze střední za „lásky“ obyčejné klučíky, já měla dospělého, samostatného muže. Už jen ten pocit mě vzrušoval. Večeře tehdy utekla jako voda a já dodnes vzpomínám na náš první milostný polibek. Odehrál se v příjemně mrazivém prostředí, venku před restaurací a znamenal jediné. Příslib blížící se vášnivé noci.
Čtěte také: Co se děje s vaším tělem při sexu? Mimo jiné má blahodárné účinky na organismus.
Ta přišla o týden později. Ivan mě pozval přes víkend na svou, vcelku luxusní chatu. Dokonalé. Jen jediný háček kalil mé roztoužené představy. Fakt, že jsme našim lhali. Táta sice věděl, že se známe, ale nepřikládal informaci žádnou váhu, protože byl přesvědčen, že by mezi námi nic být nemohlo. Mámu jsem pak obelhala tvrzením, že místo Ivana, jedu na chatu s kamarádkou Věrou. Podařilo se. Na svou první milostnou noc v životě, jsem se důkladně připravila a nenechávala nic náhodě. Vše mělo být báječné. Pro Ivana jsem byla sice vztah už několikátý, ale přesto jeho ješitnost hřálo, že ve mně získal pannu. Děvče dosud nezkažené, idealistické. Možná až moc.
Vzpomínky na tyto dny přesto nejsou nijak oslňující. Jako mnoho jiných holek mě první zkušenost s neznámem bolela a z požitku se vytratilo jakékoliv pozitivní zabarvení. Jestliže jsem vůbec z něčeho měla kladný pocit, pak právě z celého těšení se, příprav a několika polibků či objetí. Fenomén, o kterém se všude dočteme, orgasmus, samozřejmě nepřišel. Ivan mi sice vysvětlil, že je to napoprvé normální a chce to čas, jenže mne to mrzelo. O to víc, když se situace nezlepšila ani za několik měsíců. To už sice nějaký prožitek byl, ale o orgasmus nešlo. Logicky jsem došla k závěru, že za neúspěchem nestojím já, ale Ivan a prostě se s ním rozešla v domnění, že s jiným partnerem už bude všechno tak, jak má být.
Diana (24): Můj partner mě neuspokojuje, co s tím?
Zklamání
Někdy po škole jsme se sešly s kamarádkou Ditou, na pokec u kávy. Probíraly všechno možné a samozřejmě došly i na téma vztahy. Ptala se mě, jak to mám s tím svým pánem v obleku, ale já odpovídala dost úhybně. Spíše mě zajímaly její zkušenosti. Přesto, barvité příběhy, které mi vyprávěla o jejím partnerovi, mě dráždily. Nenápadně jsem proto zamířila na téma orgasmus. A bohužel si vyslechla snad i to, co jsem nechtěla. Dita totiž vyprávěla tak emotivně a detailně, že jsem jí mohla jen stěží nevěřit. Jistě, holky rády přehánějí. Ale tohle jako přehánění nevypadalo. Slíbila jsem si, že v příštím vztahu to musí být lepší. Začala jsem totiž trpět dojmem, že mi něco podstatného v životě uniká…
Libora jsem potkala, když mi bylo už nějaký ten rok přes dvacet. Živil se jako výtvarný grafik a jeho život mě fascinoval. Vždyť, kdo jiný může milování dát lepší rozměr, než člověk, jehož nitro je umělecky naladěné. Za nějakou dobu se opakoval podobný scénář jako s Ivanem. Jen místo chaty jsem byla pozvána do Liborova ateliéru. Hodně mě zajímala i jeho práce. Pracoval totiž pro různé známé časopisy a taková možnost, udělat ze sebe třeba i příležitostnou fotomodelku, také nebyla od věci. Zkrátka, vše se slibně vyvíjelo. Bohužel jen do doby, než došlo k prvnímu, druhému i dalšímu večeru. Milování proběhlo, ovšem z mé strany v naprosto plochém prožitku. Nakonec, největší celebrita všech článků o milování „orgasmus“ se nedostavil ani teď. A tak jsem přehodnotila nejen přístup, ale snažila se o věci promluvit i se svou lékařkou. Ta mi nakonec poradila, zkusit kýženého okamžiku dosáhnout napřed sama se sebou a později získané zkušenosti přenést do praxe…
Nepřehlédněte: Karla (39): Dcera má cukrovku a já už z toho šílím. Jsem na ni opatrná a nechci ji nikam pouštět.
Sama se sebou
Radu jsem poslechla a zkoušela si příjemný pocit navodit všelijak. Ve tmě, jen za svitu svíček v posteli, dokonce jen tak na zemi, ale nic. Celé snažení mi přišlo spíše jako běh na dlouhou trať, bez cílové rovinky. Jediný rozdíl to mělo. Byla jsem při tom sama. Přesto výsledek byl a dodnes je, stejný. Nic. Nakonec mi vyšlo, že budu pravděpodobně patřit k nízkému procentu žen, které orgasmus schopné prožít nejsou. Jenže to je problém, protože, když mi milování nic nedává, nemám už touhu ho nijak provozovat, což zapříčiňuje zase rozpady vztahů, o které bych jinak zájem měla. Jenže, nedovedu si pomoci. Pro mě je sex prostě jen něco, jako když si řeknu: „Jdu si zacvičit.“ Vybiji sice energii, ale dojem z toho žádný…
Tento článek vychází z příběhu zaslaného naší čtenářkou. Přestože redakce zná pravé jméno čtenářky, z důvodu ochrany soukromí byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
