Alena věděla, že si píše s vrahem, ale zpočátku netušila, co se vlastně stalo, že Tomáš zabíjel. Nějak si myslela, že přistihl svou přítelkyni s jiným mužem, a proto střílel. Nebo něco podobného. Třeba v sebeobraně? Dopisy byly plné inteligentního a milého člověka a Alena před pravdou stále zavírala oči. Žije sama se dvěma desetiletými dětmi a bylo jí příjemné udržovat takové „přátelství“ na dálku. S Tomášem si posílali knihy, psali si o tom, co kdo četl, pro Alenu to bylo sympatické a intelektuální.
Co se tehdy stalo?
Tomášovi bylo 24 let a jeho kamarádovi Pavlovi 22 let. Plnili spolu povinnou základní vojenskou službu a na jednu z dovolenek si naplánovali opravdu příšerný program. Chtěli peníze, a tak se rozhodli loupit na střelnici v Mariánských Lázních. S jistotou věděli, že i když nenajdou hotovost, budou tam zbraně, které se dají výhodně prodat. Nějaké zbraně si potřebovali ponechat též pro svou další potřebu. S tím, že střelnice nebude prázdná, s tím počítali. A šli vraždit.
Hrůzný čin…
Majitel střelnice zemřel na zranění poté, co byl zasažen 16 projektily. Náhodné svědkyně se zbavili 3 ranami do hlavy. Z vražedné loupeže si vojáci odnesli 10 pistolí za zhruba 100.000 korun a 200.000 korun v hotovosti. „Pavel se mě sám od sebe zeptal, zda vím o těch vraždách v Mariánských Lázních. Pak mi řekl, že to udělal on a jeho kamarád. Nejdřív jsem tomu nevěřil, ale pak mě to docela vzalo. Každý den mi někdo neříká, že vraždil,“ uvedl svědek, voják, se kterým šel vrah popíjet do hospody.
… s neuvěřitelnou motivací
Vojáci vraždili s vidinou zisku. Jak se během vyšetřování dále zjistilo, potřebovali si opatřit zbraně, aby později mohli vyloupit banku. Zbraně nakonec prodali a získané peníze i s těmi, které na střelnici odcizili, v rekordně krátkém čase utratili za elektroniku, taxíky a diskotéky!
Podmínečné propuštění?
Alena se asi před měsícem dozvěděla, že Tomáš bude podávat žádost o podmínečné propuštění, na kterou má ze zákona právo po splnění dvou třetin trestu. V jeho případě to bylo po 15 letech, nyní je ve vězení už 17 let. Alena dostala strach. Ví, že Tomáš nikdy neprojevil žádnou lítost nad tím, co udělal. A že zabíjel vlastně pro pár korun! Soudní znalci z oboru psychologie a psychiatrie během soudního líčení uvedli, že u Tomáše není náprava možná. Asi i proto byl původní verdikt doživotí.
Co bude dál?
Dosud to Alenu nenapadlo. To, že Tomáše jednou propustí. Psala mu o dětech, o svých psech, o svém životě, přátelích. Vrah teď ví, že netrpí žádnou chudobou, že si koupila nový byt… A Alena jen doufá, že mu nikdy nenaznačila, kam se přestěhovala. Dopisy jí chodí na starou adresu, kde si je vyzvedává. Naštěstí! Až teď konečně pochopila, že Tomáš je pravý psychopat – okouzlující, milý, je vysoce inteligentní, a také velmi manipulativní. Na Alenu se upnul, protože nikoho jiného nemá!
Kam Tomáš z vězení půjde? Bude potřebovat a chtít peníze. Jak se srovná s tím, že za téměř dvě desetiletí se svět úplně změnil? Možná ho nepropustí teď, ale jednou ano. Snad to Alena zvládne vše rychle ukončit a nevystaví sebe nebo děti žádnému nebezpečí! Už teď je riziko, že by mohla být příští obětí …
