Otěhotněla jsem velmi mladá, ještě jsem neměla dodělanou ani střední školu. Stalo se to na jedné párty a já už toho kluka nikdy nechtěla vidět, styděla jsem se za to, s kým jsem spala. Tajila jsem to celý život a pak se velmi divila, když mi dcera přišla představit svého snoubence, se kterým čekala dítě. Její nový partner byl totiž její vlastní otec. Následky své lži si sebou ponesu už celý život.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Bláznivá noc a osudová chyba
V sedmnácti letech jsem zjistila, že jsem těhotná – a byla jsem velmi v šoku. Nikdy by mě však nenapadlo jít na potrat, proti těm jsem byla už odjakživa. Za tři měsíce jsem měla mít osmnáct, už jsem mohla o sobě rozhodovat sama. Doma jsem si prosadila, že se o dítě postarám za každou cenu.
Maminka nakonec slíbila, že mi úplně se vším pomůže, ale všichni doma chtěli logicky vědět, s kým dítě čekám. Já jsem přítele neměla, že jsem spala s klukem, kterého sotva znám a který má pověst největšího grázla a sukničkáře v okolí, jsem prostě přiznat odmítla. Styděla jsem se za to.
Byla jsem přesvědčená, že když si to nechám pro sebe, udělám nejlépe. Vůbec jsem nedomyslela, že to může mít v budoucnu nedozírné následky. Je pravdou, že jak dcera rostla a začala se ptát na tatínka, proběhlo mi hlavou, že bych jí to měla říct alespoň, až bude starší. Nakonec jsem ale dala přednost jednodušší variantě a dotyčného jsem jednoduše pohřbila. Dcera se pak už na nic neptala a toto téma jsme měli po celou dobu uzavřené.
Byla jsem hrdá
Eliška byla vždycky moc chytrá a cílevědomá. Byla jsem na ni moc pyšná, zvládla jsem ji přece vychovat dokonale i sama a bez toho divného otrapy z párty na střední škole. I když jsem o něm nechtěla nic vědět a dělala jsem, jako by vážně neexistoval, občas mi kamarádky o něm něco řekly. Byl pořád stejný, běhal za každou sukní, manželky podváděl, měl už tři děti, každé samozřejmě s jinou ženou. To mě jen ujišťovalo v tom, že jsem udělala dobře, když jsem svou dceru před ním uchránila.
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné
Eliška mi dělala jen samou radost, chtěla se stát lékařkou a já jsem ji od začátku v jejím snu podporovala. Byly jsme spíše jako kamarádky, moc mě vzalo, když odešla po střední škole na vysokou a odstěhovala se ode mě. Už jsme se tolik nevídaly, i když jsme si pořád volaly a psaly, vždycky jsem se také těšila na její návštěvu.
Jednou mi volala celá šťastná, že se jí podařilo něco úžasného, i když trošku komplikovaného. Vyprávěla mi, jak poznala jednou u oběda šarmantního muže. Mluvila o něm snad hodinu, dozvěděla jsem se, že je starší, rozvádí se, ale je velmi úspěšný a moc se milují.
Nikdy by mě nenapadlo dceři do vztahů mluvit, navíc jsem věřila, že ona by si nikoho špatného nenašla, začala jsem se tedy těšit, až mi ho přivede ukázat. Dva měsíce na to už jsem chystala slavnostní oběd a těšila se na seznámení s novým přítelem své úžasné dcery. Když jsem ale otevřela dveře a pozvala je dál, myslela jsem si, že se na místě sesypu. Eliška si domů přivedla svého vlastního otce!
To nejhorší teprve přišlo
Eliška byla úplně rozesmátá a vykřikovala na mě, že mi musí říct hned dvě novinky. On vůbec netušil, co se tady děje a mě braly mdloby. Představa, že díky mně spí moje dcera s vlastním otcem, mě úplně ochromila, ještě jsem se ani nenadechla a Eliška už mi mávala fotkou ultrazvuku a snubním prstýnkem před očima.
To už jsem ale neustála a na místě se sesypala. Takovou reakci budoucí babičky má dcera opravdu nečekala. Jako studentka medicíny mě ale ihned probrala a následovalo to nejhorší, už jsem musela říct konečně pravdu.
Chvíli jsem jen seděla a moc je nevnímala, byla jsem v šoku. Eliška plakala a on ji tak láskyplně utěšoval, to jsem nevydržela, vstala jsem a začala jsem z ničeho nic křičet, že to nemůže být pravda a ať jdou od sebe. V tom to došlo i jemu, nejprve mě nepoznal, pak si ale můj obličej vybavil. Pomalu mu to začalo docházet celé, on nebyl hloupý, jen měl v životě tolik žen, že v tom musel mít pořádný guláš, nějaká spojitost jej zpočátku nemohla napadnout.
Počkej, ty jsi Alena?
Když se mě zeptal, zda jsem to já, už se zděsila i Eliška. Bylo to nesmírně emotivní a dnes už se mi celá ta situace vybavuje docela mlhavě. Dcera se naprosto sesypala, bylo jí jasné, že bude muset jít na potrat a ze svatby taky sejde. Úplně jsem jí zničila v tu chvíli život. A nejen jí, nám všem, a navíc jsem zabila své nenarozené vnouče. Kdybych celý život nelhala, nikdy by se nic takové nemuselo stát.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Alena a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Dcera strávila měsíce v léčebně, psychicky se asi nedá dohromady nikdy. Vždycky byla hodně citlivá a tohle nemohla ustát. Já docházím na sezení ambulantně a musím jíst denně několik prášků, abych byla schopná vůbec spát nebo naopak ráno vstát z postele. Podle všeho ale Eliška není sama, její otec ji navštěvuje, a i když přišla o přítele, získala tátu, i když takto bizardním a smutným způsobem.
Čtěte také: Katka (45): Můj muž zjistil, že ho podvádím. Manžel to vyřešil tou nejhorší cestou
Se mnou nemluví nikdo, zůstala mi jedna kamarádka a já se raději odstěhovala do jiného města. Dceři dám čas na zotavenou, ale určitě se budu snažit všechno ještě urovnat. Jestli dostanu šanci, to netuším.
