Řekla bych, že žiji relativně ve stabilním vztahu. Životem si plynu na vlně spokojenosti, a až na pár drobností mi nic nechybí. Přesto jsem udělala věc, za kterou se nyní velmi stydím, a nevím, jak ji napravit. Zřejmě mě pálilo dobré bydlo.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
S Petrem žiji ve společné domácnosti už osmým rokem
Okolí nás považuje za velmi vyrovnaný pár a kolikrát nám i závidí, že nemáme výrazné problémy. To je pravda. Petr je hodný muž, klidný a odpovědný, který se obvykle snaží mi vyhovět, pomoci i vyslechnout mé stesky, když se mi v něčem nedaří. Na oplátku mu já vyvářím jeho oblíbená jídla, za což je mi Petr hodně vděčný, protože dobré pokrmy on miluje.
A miluje určitě i mě, i když mi to nedá najevo. A to je kámen úrazu našeho vztahu. Málokdy jsem od Petra slyšela, jak jsem úžasná, nebo že mi něco sluší, případně jak moc mě má rád. Uměl pochválit jídlo, co jsem mu připravila, to ano. A mně takové ty drobné lichotky a náznaky lásky docela ve vztahu chybí.
Když Petrovi o tomto řeknu, odvětí mi, že přece musím vědět, že mě má rád, protože je to jasné. Jinak by se mnou nebyl. A pochválil mi koprovou omáčku s vařeným masem a kynutým knedlíkem, kterou jsem o víkendu uvařila na oběd. Pak ještě dodal, že svou lásku ke mně vyjadřuje i tím, že se stará o to, abychom měli dostatek peněz, anebo tím, že občas doma něco opraví.
A tak jsem dále žila po Petrově boku, když k nám do kanceláře nastoupil nový pracovník
To víte, že dámská část osazenstva kanceláře hned sondovala, kdo to je, a neopomněla podotknout, že onen nováček je neskutečný fešák. Jmenoval se Tomáš a byl od mě o tři roky starší. Později se kolegyním podařilo zjistit, že je svobodný, i když prý nějakou přítelkyni někde má. Není se však čemu divit, že některé mé kolegyně okolo něho začaly kroužit jako supi okolo mršiny, i když právě toto není zrovna nejlepší přirovnání.
Ale ono to tak skutečně vypadalo. Tomáš se poctivě se všemi kolegyněmi bavil a žádnou neupřednostňoval. To nejvíce nelibě nesla nejmladší Lenka, která se nechala slyšet, že ho musí ulovit.
Tomáš se choval jako gentleman ke každé ženě v kanceláři a stal se hned miláčkem všech
Když některá přišla v novém účesu, byl to on, kdo si toho první všiml a pochválil jí ho. Tím získával body i na oblíbenosti. Smutně jsem si vzdychla, protože když jsem já přišla domů od holiče, tak můj Petr nikdy nezaregistroval, že mám na hlavě nový výtvor za bezmála 1500 Kč. Vlastně mi málokdy říkal, že mi to sluší. Je tedy snad i pochopitelné, že také já jsem postupně podléhala Tomášovu kouzlu a do práce se opět docela hodně těšila. Navíc jsme zjistili, že máme společný koníček, a tím byl běh. I on byl nadšeným běžcem, který na trať vybíhal, kdykoliv měl volný čas. Já jsem také chodívala běhat, ale většinou sama, protože Petra to nebavilo.
Jednou jsme se s Tomášem domluvili, že bychom mohli jít běhat spolu
Nápad vzešel od Tomáše, prý jeho přítelkyně na to také moc není. Kromě toho jsme přišli ještě na to, že bydlíme nedaleko od sebe na stejném sídlišti, ale na opačných koncích. Mohli jsme tak k běhu využít cyklistickou stezku, která se vinula po okraji sídliště. Domluvili jsme se, že si společně zaběháme ve čtvrtek po práci. Petr byl zvyklý, že jsem za tímto účelem chodívala z domu pryč, a já jsem mu nehodlala vysvětlovat, že jdu běhat právě s kolegou z práce.
Přiznám se, že sportování bylo s Tomášem moc prima
S fyzičkou jsme na tom byli podobně, i když on pravděpodobně o něco lépe. Při běhu jsme si povídali a zjišťovali, že toho, co nás pojí, je daleko více. Společně strávených běhů bylo nakonec víc – a neskončilo to jen u nich. Jednou mě Tomáš pozval k sobě do bytu. Mohla bych říct, že mi hodlal při dobré kávě ukázat svou sbírku motýlů. Samozřejmě jsem tušila, co z toho může být, a nechtěla jsem se tomu bránit, i když mi něco říkalo, že nedělám dobře.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Adriana a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Naše první společná noc nebyla poslední, a z Tomáše a mě se stali milenci. Domů k Petrovi jsem chodila s pocity viny, ale neskonale šťastná. Až do okamžiku, kdy jsem zjistila, že jsem těhotná. A pochopitelně mi není zřejmé, kdo je otcem, jestli Petr, nebo Tomáš. Ani nevím, jak svou současnou situaci vyřeším. V hlavě mám zmatek.
Vím jen, že s Tomášem jsme spíše takoví kamarádi s výhodami. Nejsem si jistá, jestli by chtěl na tom cokoliv měnit. Jsem smutná a doufám, že se vše nějak vyřeší samo.
