O muže jsem nikdy nouzi neměla, ale spíše jsem si užívala jejich náklonnost a dobrý sex, než abych se hrnula do vážnějších vztahů. Závazky jako takové mi naháněly husí kůži. Pak jsem ale potkala Láďu. Do něj jsem se zamilovala na první pohled a byla jsem s ním opravdu šťastná.
Tento článek vychází z reálného příběhu, zaslaného naší čtenářkou. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Po třech měsících jsem se seznámila u kamarádky na oslavě s Danielem a přeskočila mezi námi jiskra. Po vášnivé noci jsem se nechala pozvat na rande a bylo mi i s ním moc hezky. Nyní mám oba, Láďu i Daniela a jsem šťastná. Vím ale, že se musím rozhodnout a jednoho nechat jít.
Proč nemůžu mít oba?
Vím, že je to nereálné, ale nejraději bych si je nechala oba. Jsou skvělí, pozorní, oba mě mají moc rádi a neskutečně mě přitahují. Láďa je hodně rodinný typ a zahrnuje mě láskou, kterou jsem nikdy nepoznala. Je to romantik a dává mi pocit, že jsem jedinečná. To se mi líbí, nechávám si kupovat dárky a pečovat o sebe. Jezdíme na výlety a máme moc dobrý sex. Kdybych chtěla založit rodinu, vím, že s ním bych do toho určitě šla. Nikdy by mě nenechal ve štychu, je starostlivý a uměl by se postarat o mě i o naše děti, a to nejen po finanční stránce.
Daniel je trošku jiný, myslím povahově. Je hodně spontánní, neřeší, co bude zítra, žije každým novým dnem a tím, co přináší. Líbí se mi, že s ním nemusím nic plánovat, a přesto je mi vždycky nádherně. Díky němu jsem poznala spoustu nových věcí, nových míst i lidí. Nikdy se s ním nenudím, pořád se spolu smějeme a v posteli nám to neskutečně klape. Doplňujeme se, užíváme si a já se vedle něj cítím jako někdo úplně jiný.
Jak z toho ven?
I když mi vlastně vyhovuje mít je oba, vím, že to nejde napořád. Už teď se čas od času zamotávám do svých vlastních lží. Dost dobře nejde skloubit pracovní život s tím osobním, když vlastně žiji dva odlišné životy. Jeden s Láďou a jeden s Danielem. Nechci jim lhát a vím, že se musím rozhodnout. Hlas mého srdce je ale také nerozhodný. Nevím, pro koho se mám rozhodnout a komu dát přednost, když mi je s každým z nich tak hezky, a přitom úplně jiným způsobem.
Spokojená žena radí:
Paní Pavla se dostala do svízelné situace. V podobné situaci se může ocitnout každý z nás, ale nikdy bychom to neměli nechat zajít tak daleko. I když poznáme dva skvělé muže, je nejrozumnější se rozhodnout hned na začátku, ujasnit si priority a podle toho si zvolit. Nikdo nám nikdy nezaručí, že se rozhodneme správně, ale i o tom je život. Je plný rozhodnutí a ty nemusí být vždycky jen správná.
Po delším čase, kdy poznáváme současně muže, i když jsou rozdílní, nám může totiž připadat, že jsou oba dokonalí a v tom případě už se rozhoduje hodně těžce. Paní Pavla si ovšem musí uvědomit, že jinou možnost nemá, rozhodnout se mezi nimi bude muset, a to co nejrychleji. Jinak nikdy nemůže budovat smysluplný a vážný vztah.
A podle čeho by se měla rozhodnout? V tomto případě je potřeba uvědomit si, co vlastně chce. Každý z mužů je jiný a má jinou povahu. Pokud chce žena zakládat rodinu, měla by si vybrat toho, kdo bude více rodinný typ a dokáže se postarat. V případě, že chce ještě cestovat, užívat si a poznávat, měla by zvolit toho muže, který zatím také zakládat rodinu nechce. Zkrátka jde o to, s kým bude mít více společného. Ujasnit si priority hned na začátku vztahu je důležité, v tomto případě by to mohlo být i vodítko, jak vyjít ven z takto složité situace.
Cesta ven totiž existuje vždy. A když se nemůže rozhodnout srdce, musí se do věci vložit i rozum – i když ten si často s láskou moc nerozumí. V lásce ale často správná rozhodnutí neexistují, člověk pozná až časem, zda to bylo správně. Mezitím si ale projde cestou, která ho připraví na další životní překážky.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Pavla a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Spokojená žena: Já nejsem vševědoucí, nejchytřejší, nejkrásnější ani nejznalejší, ale za přispění všech životních zkušeností svých i těch druhých se vás budu vždy co nejupřímněji snažit vést tou lepší cestou v životě. Nikdo není dokonalý, ale vzájemně si můžeme pomáhat se tak alespoň občas cítit. Každá žena touží po pochopení, protože se jí ho většinou tak málo v životě dostává. A kdo přece pochopí ženu lépe než žena?
