Říká se, že dobří holubi se vracejí, a tak se občas sama sebe ptám, zda tím dobrým holubem pro mě byl vážně můj bývalý manžel? Ačkoliv jsme si prošli rozvodovým řízením, naše cesty se zase spojily. Ani tentokrát v tom však láska roli nehrála.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Otěhotněla jsem velmi mladá, svatba byla jediným řešením
Když jsem se vdávala za Josefa, bylo to z důvodu, že jsem musela. Bylo mi sedmnáct a já čekala naše první dítě. Oba jsme ale věděli, že náš vztah nikam nevedl už tehdy, proto jsme ze svatby moc nejásali. Ale vzali jsme to zodpovědně. Čekala jsem dítě, a to se mělo narodit do úplné rodiny.
Josef byl dobrý otec, za celé manželství se nám narodily dvě děti, kterým se naplno věnoval. Měl zájem rozvíjet jejich talenty, a tak s nimi objížděl jeden kroužek za druhým, sehnal jim doučování, když potřebovaly – v tomto směru byl úžasný. Horší to bylo v těch jiných věcech.
Ze začátku mě docela přitahoval, ale po čase se z něj stal klasický taťulda s pivním pupkem. Navíc jsem si všimla i jeho ne moc hezké vlastnosti – rád lidi jenom využíval. Většina jeho kamarádů to brzy prokoukla, a tak začal trávit spoustu času před televizí s pivem v ruce. Mě to trápilo, chtěla jsem se bavit, mít přátele. Jemu se nelíbilo, když jsem si šla s mými kamarádkami někam sednout, připadlo mi, že žárlí a nechce zůstávat sám doma. Ale já měla taky své potřeby.
Byla jsem v šoku, když se u nás objevila paní, která vybírala pravidelně splátky
K rozvodu došlo poté, co Josef přišel o práci a nemohl, tedy spíše nechtěl, si najít jinou. Z mého platu jsem nedokázala utáhnout celou domácnost. I když byly děti už dospělé, skutečně jsem měla co dělat, abychom neskončili na ulici. Asi poslední kapkou bylo to, když u nás zazvonila paní od jedné nebankovní společnosti a přišla si pro týdenní splátku.
Dům jsme nakonec prodali, vyplatili hypotéku a šli jsme každý jiným směrem. Rozhodla jsem se, že začnu svůj život od znovu. Přestěhovala jsem se do většího města, pronajala jsem si byt a našla jsem si práci ani ne deset minut od mého bydliště. Užívala jsem si to, stýkala jsem se se svými známými, a dokonce si našla i nejlepší kamarádku, která bydlela nade mnou.
Nový vztah mi velmi prospíval
Dokonce jsem se seznámila i s velmi milým a sympatickým mužem, s nímž jsem se začala pravidelně vídat. Vincent byl ke mně galantní a přesně věděl, co zrovna potřebuji. Chodili jsme na večeře, navštěvovali jsme různé památky po republice a užívali si téměř seniorského věku. Až do chvíle, kdy se v mém životě opět objevil Josef. Bylo to zrovna v den mých narozenin, někdo zazvonil a já šla otevřít.
Ve dveřích stál Josef – měla jsem co dělat, abych ho poznala, protože za tu dobu hodně zpustl. Pustila jsem ho dál, uvařila nám kávu a zjišťovala, jaký je důvod jeho návštěvy. Josef šel s pravdou ven, zadlužil se, a neměl kde bydlet. Chtěl se postavit na nohy, ale neměl na počáteční nájmy a kauce, takže se toulal po ubytovnách a nádražích. Bylo mi ho líto, vždyť jsme spolu prožili tolik let. Řekla jsem mu, že u mě může týden zůstat, než se dá trošku dohromady.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Lucie a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Můj hezky rozjetý vztah s Vincentem skončil
Já vyrazila za Vincentem, měl pro mě narozeninové překvapení, ale překvapení jsem mu dala spíše já. Jakmile se dozvěděl, že jsem u sebe nechala bydlet svého bývalého manžela, ztichl a začal se vymlouvat, že má ještě mnoho práce.
Vincent se neozval už několik dní, na mé zprávy a volání nereagoval. Tušila jsem, odkud vítr vane, komu by se líbilo být ve vztahu s někým, kdo u sebe nechá přespávat svého bývalého? Mezitím si i Josef zvykl zase na komfort, co se mu u mě dostával. Opět bylo na pořadu dne uklízení plechovek od piva, jeho prádla, poválených ponožek apod.
Z jednoho týdne se stala jeden měsíc. S Josefem jsme si na sebe postupně začali zase zvykat a já zjistila, že ho na ulici vyhodit nedokážu. Domluvili jsme se, že to spolu zkusíme znovu. Podmínka byla najít si práci a přispívat na domácnost.
Mnoho kamarádek mi mé rozhodnutí neschvaluje. V Josefovi vidí jen jeho pohodlnost a ze mě svým způsobem dělá hlupáka. Možná tomu tak je, ale při představě, že bych nakonec měla skončit sama, budu raději s Josefem. I když bez lásky.
