Moje manželství už dávno nebylo idylické a s Petrem jsme si neměli co říct. Když byl v práci, bylo nám doma skvěle, ale v momentě, když se vrátil domů, raději jsem je vzala ven.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Měl totiž jednu vadu, která nebyla k žití, a on odmítal s tím cokoliv dělat. Až karanténa mi otevřela oči a donutila mě jednat.
Už nějakou dobu mi vadilo, že pil manžel každý den pivo
Naše manželství byl na začátku krásné. S Petrem jsme si rozuměli a měli jsme si pořád o čem povídat. Postupem času se to však změnilo. Začalo to před pár lety, kdy jsem si všimla, že si každý večer dá minimálně dvě piva, než jde spát. Začal mi vadit ten pivní zápach v posteli. Sice si před spaním vyčistil zuby, ale i tak jsem to z něj cítila, a to mě odrazovalo od sexu. Nechtěla jsem se milovat s pivní bečkou, ale se svým manželem.
Netrvalo to ani rok a připadalo mi, že můj muž pije pivo snad pořád. Držel se jen v době, kdy byl v práci. Jakmile však přišel domů, okamžitě si otevřel láhev piva. Sedl si na gauč, nebo se schoval v garáži a tam si v klidu popíjel až do večera. Naprosto ztratil zájem o své děti a přestal se jim věnovat. Já to tak nějak tolerovala. Několikrát jsem si s ním sice zkusila promluvit, ale vždy se to minulo účinkem a jen jsme se pohádali.
Koronavirus postupně měnil naše životy
Když se v naší zemi objevil koronavirus a přišly první náznaky toho, že budeme v karanténě, začínala jsem mít obavy. Přece jen náš vztah relativně dobře fungoval, když jsme se neviděli, ale kdybychom měli zůstat všichni doma, věděla jsem, že bude zle. První jsem zůstala doma já. Manžel naštěstí pracoval dál, a tak se to ještě dalo. Jenže potom se v jeho fabrice rozhodli, že ji na čas uzavřou a bylo.
Najednou jsme spolu zůstali uvěznění v našem domě a já konečně spatřila, jak moc je na svém pivě závislý. Ráno po probuzení jsem ho už v posteli nenašla. Vstával v šest a rovnou si šel do lednice pro jeden kousek. Hladinku pak průběžně udržoval po celý den. Když chodil do práce, ještě se držel, ale teď neměl zábrany. Večer se s ním už nedalo mluvit. Byl naprosto na mol. Takhle to fungovalo každý den stejně.
Odmítla jsem mu zajet pro další pivo
Jeden den to však přehnal. Hned brzo ráno odjel do obchodu s tím, že si nakoupí pivo do zásoby, aby pro něho nemusel jezdit každý den. Mělo to jedinou výhodu. Vždy u toho alespoň nakoupil a já tak mohla zůstat doma a zdržet se jakéhokoliv kontaktu s cizími lidmi. Přesto celá várka, kterou si ten den koupil, mu nevydržela ani do večera. Nejdříve zašel za mnou, abych zajela znovu do obchodu, ale já jsem odmítla.
Byl sice naštvaný a použil několik nadávek na mou osobu, protože jsem do toho obchodu odmítla zajet, ale víc se k tomu nevyjadřoval. Lehl si k televizi a byl potichu. Tento klid však nevydržel ani třicet minut. Najednou jsem ho jen viděla, jak se obléká a bere klíče od auta. Rozhodl se, že si pro ten alkohol zajede sám. Nevzal si ani roušku a snažil se klíčem otevřít dveře. Byl ale tak opilý, že se mu nedařilo je tam zasunout.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Lenka a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Manžel se mě snažil uhodit, ale byl na to příliš opilý
To už jsem nevydržela. Vzala jsem mu ty klíče a řekla jsem mu, že v takovém stavu rozhodně nikam nepojede. To ho naprosto naštvalo. V ten moment začal zuřivě křičet, že mě zabije a máchal rukama, aby mě trefil. Ale ani to se mu nepodařilo.
Tento moment byl pro mě celkem zásadní, protože to viděly i naše děti. Nechtěla jsem jim brát rodinu, ale bylo na čase jednat. Druhý den jsem manžela poprosila, aby se šel léčit, ale opět bezúspěšně.
Barbora (26): Během těhotenství jsem fetovala, dítě jsem nechala v kojeňáku.
Teď je to týden, co jsem se s dětmi sbalila a odešla. Je mi líto, že jsem opustila domov, na který jsme zvyklí, ale než život s alkoholikem, to budu raději matka samoživitelka a zatím cítím jen neskutečnou úlevu, že jsem se k tomuto kroku odhodlala.
