S manželem jsme svoji už dvaadvacet let, máme tři dospělé dcery, které s námi už nežijí, a já si naivně myslela, že když vylétnou děvčata z hnízda, budeme mít konečně čas jen pro sebe a budeme si užívat cestování a společných výletů. To jsem ale tvrdě narazila.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Manžel nechtěl utrácet a mě vrtalo hlavou proč, nikdy jsme o peníze nouzi neměli, i když nejsme žádní boháči. Začala jsem pátrat a přišla jsem na to, že můj muž financuje ještě jednu rodinu. Má totiž desetiletého syna s jinou ženou. Nevím, co mám dělat dál a jestli mu říct, že jsem na jeho tajemství přišla.
Idylka jen na oko
Svatbu jsme měli až poté, co se nám narodila třetí dcera. Holky jsou od sebe každá o rok a já se stala mladou maminkou v době, kdy to bylo běžné. V té době jsme byli tedy jako každá jiná rodina, i když nám bylo vyčítáno, že se bereme pozdě. Jenže to mělo také svůj důvod. Můj muž je ode mě starší o tři roky a v době, kdy jsme se poznali, byl pěkný sukničkář.
Já jsem o jeho záletech věděla od začátku, ale myslela jsem pouze na rodinu a na naše štěstí. Do svatby jsem ho nenutila, o to se postarala nakonec jeho maminka, která nám vlastně všechno zařídila a naplánovala. I přesto jsem ale cítila, že mě má Luboš rád a pro rodinu vždy dělal všechno, co jen mohl.
Oba jsme se shodli, že i po všech těch nevěrách chceme vybudovat společné zázemí pro naše holky. Jak léta plynula a děvčata rostla, i Luboš se uklidnil a trávil s námi veškerý svůj volný čas. Myslím, že v době, kdy holky byly na základní škole, jsme byli jako rodinka vystřižená z učebnice. Možná jsem si to ale všechno jen namlouvala.
Málo času pro sebe
Luboš mi často vyčítal, že se náš život točí jen kolem dětí a práce. Ale to jinak ani nešlo. Snažila jsem se ho tedy podporovat alespoň v jeho zálibách. Byl vášnivým rybářem, a tak jsem neměla námitek, když se v pátek sbalil a s kamarády vyrazil na celý víkend k rybníku. Doma byla pohoda, finančně jsme nikdy nestrádali a Luboš se vyřádil během víkendů s přáteli. Domů zase nosil ryby, které jsme si pak vždycky udělali k nedělnímu obědu.
Na sebe jsme ale skutečně měli pramálo času, i když už bylo hlídání, byli jsme vyčerpaní a on často utíkal právě na ryby. Slíbili jsme si ale, že si všechno vynahradíme, až se děvčata osamostatní a odejdou z domova. Vzhledem k tomu, že jsme holky k samostatnosti vedli od malička, věděli jsme, že to bude brzy. Všechny tři byli cílevědomé a temperamentní, nechtěly doma být déle, než bylo nutné a taky každá z nich po střední škole odešla do vlastního a žijí své vlastní životy.
Pojedeme k moři?
Jakmile odešla i ta nejmladší, začala jsem plánovat společné dovolené a výlety. Měla jsem to všechno nalajnované a chtěla jsem vidět své vysněné destinace. S děvčaty jsme totiž na dovolené jezdili jen po Česku. Já se ale toužila podívat o kousek dál za hranice. U svého muže jsme ale narazila, úplně otočil, začal mi vyčítat, že vyhledávám pouze drahé zájezdy, že nejsem ani trošku skromná.
Jenže já neviděla důvod, proč bych měla šetřit. Holky měly po škole, všechny už pracovaly, měly své vlastní bydlení a také partnery. Na své otázky jsem ale od manžela nedostala odpovědi. Neustále se chtěl ze všeho vykroutit, po těch letech jsem navíc už poznala, kdy mi lže.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Jolana a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Pátrání začalo
Rozhodla jsem se, že to nesmím nechat jen tak a začala jsem pátrat. A začala jsem v bance. Podle výpisů z účtu jsem zjistila, že můj muž každý měsíc odesílá na stejný účet částku šest tisíc korun, což není rozhodně málo. Nejprve jsem si ale myslela, že si vzal půjčku, o které mi nechtěl říct. Věděla jsem ale, že pokud chci z něho něco dostat, musím se ptát opatrně.
Opět se snažil lhát, koktal a až poté, co jsem zmínila půjčku, mi to odkýval. Že jde o jasnou lež, jsem věděla hned. Nevzdala jsem to a pokračovala ve své pátrací akci. Snížila jsem se natolik, že jsem jedno odpoledne sledovala manžela po práci. Vešel do domu, kde bydlel jeho kamarád, se kterým jezdil na ryby. Na tom nic podezřelého nebylo, jenže ještě, než jsem stihla v klidu odejít domů, všimla jsem si, že jeho kamarád vychází ze vchodu a odjíždí. Došlo mi, že za ním do domu opravdu nešel.
Koho navštěvuje?
Sledovala jsem ho ještě několikrát, pokaždé po práci šel asi na hodinu do toho stejného domu. Proboha proč? Vrtalo mi hlavou, ale došlo mi, že je to pořád můj muž, ten starý sukničkář. Byla jsem tedy přesvědčená, že mě podvádí. To však pořád nevysvětlovalo, kam posílá každý měsíc peníze. Naštěstí nejsem hloupá, a tak mi to asi po týdnu trklo. Se svou milenkou musí mít tajné dítě!
Lada (25): Spolužačka by chtěla být mužem, aby se pak znovu mohla oblékat za ženu.
Potřebovala jsem však, aby mi někdo mou domněnku potvrdil. Neváhala jsem a zašla za jeho kamarádem, který v domě bydlí, zmáčkla jsem ho a dělala jsem, že o všem vím a že potřebuji pouze bližší informace o dané ženě a jejím potomkovi. Miloš je prostý chlap, který se nechal obalamutit a všechno, co jsem chtěla vědět, ze sebe poměrně rychle vysypal.
Už vím, že můj muž má desetiletého syna, kterého přede mnou tají. Jeho milenka už je dávno vdaná a on chodí pouze za svým synem, na kterého platí alimenty. Doma se snažím naznačit muži, že všechno vím, ten ale dělá jakoby nic. Už to beru, jak to je a počkám si, až se přizná sám.
Jiné řešení zatím bohužel nevidím.
