Jsem zamilovaná do muslima žijícího v Súdánu. Nikdy jsme se neviděli. Jen přes web kameru, ale přesto to byla láska mého života. Strašně jsem chtěla, aby přijel za mnou do Čech a žil tady, jenže letenka byla drahá a on na ni neměl, tak jsem se rozhodla na ni našetřit sama a poslat mu peníze. Všechno ale dopadlo jinak.
Tento článek vychází ze zaslaného textu od naší milé čtenářky. Všechna v článku uvedená jména byla z důvodu ochrany soukromí pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
Přišla mi nová žádost o přátelství na Facebooku
Čeští kluci mě nikdy moc nezajímali. Byla jsem spíš na ty jižanské typy, ale protože jsem nikdy neměla dostatek peněz, abych se podívala za hranice, jen jsem o nich snila a prohlížela jsem si je na internetu. Možná proto to bylo jak blesk z čistého nebe, když mi jednoho dne přišlo upozornění, že mi přišla nová žádost o přátelství na Facebooku.
Hned jsem se podívala, kdo to je – a profilová fotografie neznámého muže mě opravdu zaujala. Než jsem přijala tuto žádost, tak jsem si důkladně projela jeho profil. Měla jsem strach, aby to nebyl jen nějaký virus a nezablokoval mi pak celý počítač, ale vypadalo to, že to je profil opravdu sympatického muže.
Jmenoval se Muhamed a žil v Súdánu. Poté jsem jeho žádost o přátelství schválila a hned mu anglicky napsala, jestli se známe. Odepsal téměř okamžitě. Omluvil se, jestli mě ruší, ale narazil na můj profil a velmi jsem se mu líbila, tak to zkusil.
Perfektně jsme si rozuměli
Protože jsem měla volné odpoledne, celé jsem ho s ním propsala. Dozvěděla jsem se o něm, že má šest sourozenců, kteří už mají skoro všichni vlastní rodiny, ale on je sám. Opustila ho přítelkyně a mu je moc smutno. Až mi ho bylo líto. Od té doby jsme si začali psát každý den a já jsem pomalu zjišťovala, že se na naše společné internetové chvíle moc těším.
Muhamed byl naprosto bez chybičky a skvěle jsme si rozuměli. Byl vášnivý a za krátko mi vyznal mi lásku. Po dvou týdnech jsem do něj byla naprosto zblázněná a už jsem nemyslela na nic jiného. Vykládala jsem o něm mámě, sousedům od vedle i všem svým kamarádkám.
Už mě měli všichni plné zuby. Hrozně jsem ho toužila vidět, a protože mi vykládal, jak špatně se u nich žije, navrhla jsem mu, aby přiletěl za mnou do Česka. Slíbila jsem mu, že mu pomůžu najít si práci a také zařídím bydlení.
Neměl peníze na letenku, ale já byla ochotná ji zaplatit
Z mého návrhu byl nadšený. Ale mělo to jeden háček. On musel všechny peníze, které vydělal, dávat své rodině, aby se uživili – a neměl peníze na letenku. Chvíli jsem o tom přemýšlela, a nakonec jsem se rozhodla, že je vydělám sama a pak mu je pošlu.
Mámě jsem oznámila, že jí budu přispívat teď nějakou dobu méně peněz a rovnou jsem ji řekla důvod. Netvářila se vůbec nadšeně. Vlastně byla docela dost naštvaná a prohlásila, že ho tady rozhodně nechce vidět. Všude jsem začala vyprávět, že za chvíli se sem Mohamed přestěhuje a jak neuvěřitelně se těším, ale nenašla jsem pochopení prakticky u nikoho.
Moje kamarádky byly jednoznačně proti a pořád mě od mého záměru odrazovaly. Bály se jeho muslimské víry. Dokonce se mi i začaly vyhýbat, jen aby mě nemusely pořád dokola poslouchat. Já si ale stála za svým. Přibrala jsem si směny v práci navíc a šetřila každou korunu.
Prožíváte podobné životní útrapy jako Viktorie a rádi byste se s nimi svěřili? Napište nám na email [email protected].
Bylo to hodně peněz, tak jsem si vzala půjčku
Muhamed potřeboval celých 25 tisíc, aby si mohl koupit letenku a zaplatit za všechna potvrzení, která k příletu do naší republiky potřeboval, a tak jsem si nakonec vzala půjčku, protože tolik peněz bych šetřila strašně dlouho. Věděla jsem, že hodně přeplatím, ale bylo mi jasné, že se o to pak moje láska postará. Ještě ten den jsem mu celý obnos poslala a byla nadšená, že se brzo uvidíme.
Druhý den jsem se s ním chtěla domluvit, kdy asi tak vidí svůj příjezd, abych se na to mohla připravit, ale neozval se. A celý následující týden taky ne. Že mě podvedl, mi došlo, až zmizel z Facebooku celý jeho profil. Najednou mi došlo, že neznám ani celé jeho jméno. Peníze jsem posílala někomu úplně jinému. Nevím, kde v Súdánu přesně žije a vlastně mi o sobě neřekl vůbec nic konkrétního.
Připadala jsem si jak blbec – a vzhledem k tomu, že jsem se všude chlubila mým muslimským přítelem, bavilo se pak na můj účet docela dost lidí. Vůbec mě nešetřili a vlastně měli pravdu.
Teď splácím předraženou půjčku a chce se mi ze sebe samotné brečet.
